dějiny - výcuc

Stát

- Francouzské království je důsledkem rozpadu Franské říše – vznik je spojován s verdunskou smlouvou (r. 843), která rozdělila Franskou říši na 3 části

- Francie 10. století byla roztříštěná na velký počet feudálních panství, nebyla jednotná národně ani jazykově

- do r. 987 na trůně dynastie Karlovců, ale po jejich vymření vláda přešla do rukou Hugo Kapeta, zakladatele rodu Kapetovců, kteří měli faktickou moc pouze nad územím zvaným Ile-de-France

- hospodářský rozvoj a obranné a útočné války vedly k postupnému upevňování královské moci a překonávání dosavadní feudální roztříštěnosti

- král Filip II. August rozšířil území Francie až na západ k Atlantiku a na jih k moři

- královská konfirmace – povinnost nechat si od krále potvrdit všechny důležité akty

- správní reforma

- královská rada složena z dvorských funkcionářů – senešal (úřad později zrušen → funkci vrchního velitele prováděl connéctable); královskou kancelář řídil cancelarius (kancléř) – vydával listiny jménem krále; královský dvůr a osobní pokladny spravoval camerarius

- finanční reorganizace, tzv. reluice → přeměnila dosavadní dávky v naturáliích a renty v úkonech na renty peněžní

- spor papeže a krále Filipa IV. Sličného

- bula Unam sanctam – požadavek podřízenosti všech křesťanů papeži jako podmínka spasení

- kvůli podpoře ve sporu král přizval na občasná shromáždění šlechty a duchovenstva poprvé také zástupce měst → tím položen základ stavovskému sněmu, tzv. generálním stavům (1302)

- spor s papežem nakonec vyhrál král a tato porážka učinila konec světovládným nárokům církve

- přesídlení papeže z Říma do Avignonu → období tzv. avignonského zajetí papežů

- posílení hospodářství

- stoletá válka (1337-1453) – Anglie x Francie

- centralizace královské moci

- reformy: peněžní (pevné daně) a vojenská (stálé žoldnéřské vojsko závislé na královské moci)

- koncem 15. století připojena Bretaň → Francie jednotným národním státem, začátek vytváření francouzského národa, Francie se stává centralizovanou monarchií, král se opíral o měšťanstvo

- vláda Ludvíka XI. byla předzvěstí absolutní monarchie ve Francii

Prameny a systém práva

- generální stavy r. 1338 vydaly usnesení, které zakotvovalo vybírání královských daní bez souhlasu stavů

- v oblasti nástupnického práva se generální stavy odvolávaly na Lex Salica → obyčej vylučující ženy z nástupnictví na francouzský trůn

- Velká březnová ordonance (1357) – dávala právo generálním stavům kontrolovat správu a vynakládání financí

- Karel V. (1364-1380) místo generálních stavů svolával na základě svého královského ediktu tzv. notábly, tj. šlechtu, kterou zval podle své volby

- za vlády dalších králů byly generální stavy nadále oslabovány