dějiny - výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- 1892 – Trojdohoda (Francie, Rusko, VB)
- 1914-1918 – první světová válka → porážka Německa, abdikace císaře Viléma II.
- 1919-1933 – Výmarská republika (vyhlášena 4.11.1918 v Reichstagu)
37. „Translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše
- první státní útvary na území dnešního Německa byly germánské státy, později ovládané Franskou říší, po jejímž rozpadu se tvoří Svatá říše římská → ideologie translatio imperii (německý král se dle ní stává legitimním nástupcem římských císařů)
- 962 – vznik římsko-německé říše – systém lenních vztahů, vznik celků teritoriální výsosti
- 1356 – Zlatá bula Karla IV. - snaha o úpravu organizace říše, reakce na mocenský vzestup knížat
- nadále docházelo k oslabování panovnické moci
- Maxmilián I. Habsburský:
věčný zemský mír
zřízení říšského komorního soudu a vydání řádu říšského komorního soudu
rozdělení říšského sněmu na 3 kolegia (říšská města, říšská knížata a kurfiřti)
vytvoření říšského regimentu – orgán pro správu země v době nepřítomnosti císaře
rozdělení na 6 (a později 10) krajů
- 16. století – množství válek
- Vestfálský mír – Svatá říše římská ztratila území a panovník byl nucen uznat plnou územní výsost říšských stavů, což vedlo k tzv. knížecímu absolutismu
Stavovská struktura
- říšské orgány:
němečtí králové (císaři římsko-němečtí) – voleni již za života svého předchůdce, král nucen podepsat volební kapitulaci, v níž se zavazoval vládnout určitým způsobem, po Vestfálském míru pouze formální funkce
říšské stavy
- účast na říšských shromážděních
- říšská knížata a říšská města
- 1945 – říšské shromáždění se označuje jako Reichstag, který se skládal ze 3 kolegií (kolegium kurfiřtů, říšských knížat a říšských měst)
- vznik řádné deputace – sbor všech kurfiřtů a zvolených zástupců zbylých kolegií
zemské stavy – zemská šlechta, místní církevní autority a knížecí města
správa říše – ministeriálové, arcikancléř
- území rozděleno na hrabství tvořené několika soudními okresy
Prameny práva
- základem byly germánské právní obyčeje a prameny z franské doby (tj. leges barbarorum a královské zákony)
- 12. století – výskyt říšských právních předpisů → konkordát wormský (1122), Confoederatio cum princibus ecclesiasticis (1220), Statutum in favorem principum (1232)
- Zlatá bula Karla IV., Říšské policejní zřízení, zemské míry (tzv. landfrýdy), Constitutio criminalis Carolina (1532)
- právní knihy – Sachsenspiegel (1215-1235), Schwabenspiegel (1275)
38. Středověká římsko-německá říše – stát, prameny a systém práva
Stát
- 962 – vznik římsko-německé říše
- 1356 – Zlatá bula Karla IV. - snaha o úpravu organizace říše, reakce na mocenský vzestup knížat