dějiny - výcuc

34. Francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj)

- emžská depeše – Bismarck upravil zprávu o jednání od Viléma I. tak, aby vyznívala urážlivě pro Francii (výsledkem bylo to, že Francie vyhlásila 19.7.1870 válku Prusku)

- pařížské obyvatelstvo vniklo 4.9.1870 do budovy parlamentu a vynutilo si vyhlášení republiky

- nová ústava byla přijata až roku 1875 – zakotvovala republikánské zřízení, v čele zákonodárné moci stál dvoukomorový parlament (Poslanecká sněmovna a Senát), vrcholným představitelem výkonné moci byl prezident volený na 7 let, vrcholem soudní moci byl kasační soud

- země rozdělena na 87 departmentů, v jejichž čele stáli prefekti (departmenty se dále dělily na arrondissemmenty, kantony a obce)

- 1921 – prezidentem zvolen Alexandre Millerand, premiérem Aristide Briand

- 30. léta jsou dobou vzrůstajícího neklidu v Evropě, Francie a VB upřednostňují politiku appeasementu vrcholící podpisem Mnichovské smlouvy – dohoda o postoupení pohraničních území ČSR Německu (Édouard Daladier)

- 1940 – konec období III. republiky (→1946-1958 období IV. francouzské republiky)

35. Politický a ústavní vývoj ve Francii ve 20. století

Francie v 1. polovině 20. století

- členem Trojdohody

- Alexandre Millerand – vůdce tzv. národního bloku, prezidentem od r. 1921

- docházelo k častému střídání vlád

- uzavřen konkordát (mezinárodní smlouva) s Vatikánem – oslabení sekularizace (potlačení vlivu náboženství)

- vazby na středoevropské země posiluje uzavřením spojeneckých smluv s Československem (1924) a Polskem (1921)

- garantem tzv. Malé dohody

- Rýnský garanční pakt – uznání statusu quo na francouzsko-německých a německo-belgických hranicích

- Briand-Kellogův pakt – zákaz vedení útočné války

- sociální opatření z 30.let spojena s osobou socialisty Léona Bluma → 40hodinový pracovní týden, nárok na placenou dovolenou, povinná školní docházka

- po Blumovi nastupuje Édouard Daladier

- vzniká kolaborantský režim se sídlem ve Vichy → vichystická Francie v čele s maršálem Pétainem

Pátá francouzská republika

- od r. 1958

- základní rysy této republiky popsány v ústavě, která byla přijata 4.10.1958

- přechod z parlamentní demokracie na poloprezidentskou

- posílení exekutivy na úkor legislativy → v čele výkonné moci stojí prezident, který je volen na 5 let přímo občany (vysoká legitimita)

- zákonodárná moc se dělí mezi Národní shromáždění a Senát

- samotná ústava neobsahuje oddíl lidských práv, pouze odkazuje na ústavu 4. republiky z r. 1946 a na Deklaraci práv člověka a občana z r. 1789

- vznik 5. francouzské republiky předcházela vládní krize, která souvisela s válkou v Alžírsku (1954-1962)

- Smlouva o francouzsko-německém přátelství (leden 1963) – základy dnešnímu těsnému spojení těchto dvou států

- 1966 – vystoupení z NATO