dějiny - výcuc

NDR

- ústava NDR z r. 1949 navazuje na Výmarskou ústavu

- skládala se ze 3 částí:

1. Základy státní moci

2. Obsah a hranice státní moci

3. Výstavba státní moci

- 1952 – NDR se stává unitárním státem (původně byla federací)

- systém nejvyšších orgánů:

• Lidová sněmovna – volena občany, 400 členů

• Sněmovna zemí – volena zemskými sněmy

• prezident republiky

• vláda

- 1958 – zánik Sněmovny zemí

- 1960 – úřad prezidenta nahradila Státní rada

- skutečná státní moc v rukou strany SED, která vznikla spojením komunistické a socialistické strany

- 1968 – nová ústava, která již zakotvovala vedoucí úlohu dělnické třídy a SED, základem národního hospodářství bylo socialistické vlastnictví

- nejvyšší orgány:

• Lidová sněmovna

• Státní rada – v čele Walter Ulbricht

• Rada ministrů

46. Výmarská republika – analýza ústavního systému

Výmarská ústava

- schválena 31.7.1919 a v platnost vstoupila 14.8. téhož roku

- skládala se z 3 oddílů a obsahovala celkem 181 článků:

1. Výstavba a úkoly říše

2. Práva a povinnosti Němců

3. přechodná a závěrečná ustanovení

- autor: ministr vnitra Hugo Preuß

- z monarchie se stávala republika s parlamentně-prezidentským systémem

- garance základních lidských a občanských práv – hlavně všeobecné, rovné a přímé volební právo

- zakotvena nadřazenost říšského práva nad právem zemským

- neobsahovala uzavírací klauzuli

- princip trojdělení moci:

• zákonodárná – Říšský sněm a Říšská rada

• výkonná – říšský prezident (nejsilnější postavení, mohl vydávat nouzová nařízení se silou zákona, volen na 7 let občany) a říšský kancléř

• soudní – Říšský soud (sídlo v Lipsku), Státní soudní dvůr (řešil spory mezi říší a jednotlivými zeměmi nebo mezi 2 zeměmi)

47. Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu

1. tvrdé podmínky Versailleské smlouvy

2. antidemokratické myšlení ve vedoucích vrstvách – touha po monarchii

3. hospodářská krize

4. podcenění NSDAP a její propagandy

5. mezery ve Výmarské ústavě – žádná hodnotová orientace, absence uzavírací klauzule (chybělo volební kvorum), snadné svržení vlády, silné postavení prezidenta

48. Právo v období Třetí říše – základní charakteristické rysy

= nacistické Německo

- dvojkolejnost právního řádu

- opovržení principem rovnosti před zákonem

- tvorba zákonů pojata účelově

- nacistické právní předpisy vydávány většinou říšskou vládou nebo Vůdcem

- Vůdcovy názory chápány jako nadřazený pramen práva

- pohrdání římským právem

- narušení vlastnického práva

- nerespektování základních zásad trestního práva a trestního procesu, připuštění analogie, volný výklad norem, trest mohly vynášet i policejní složky

49. Proces uchopení moci nacisty (příčina, legalita, důsledky)

- časté střídání vlád → politická nestabilita