dějiny - výcuc

- řízení státu podřízeno úzkému kruhu lidí

- ústava zůstala formálně zachována, ačkoli praktický význam mělo pouze ustanovení o monarchii

- rozhodující orgán: Velká fašistická rada

- parlament zůstal stejně jako ústava formálně zachován, ale v podstatě nebyl potřebný – poslaneckou sněmovnu v r. 1939 nahradila Komora italského svazku a korporací

- korporativismus – charakteristický pro uspořádání fašistického státu, měl propojit zájmy všech vrstev

- Královský dekret o právní organizaci kolektivních pracovních vztahů a Charta práce (1927) vytvářely 22 korporací, které byly tvořeny syndikáty – organizace sdružující zaměstnance a zaměstnavatele v jednotlivých oborech

Fašistické právo

- ústava zůstala formálně zachována

- v oblasti občanského práva využíván Codice civile z r. 1865, později nahrazen novým občanským zákoníkem (1942)

- trestní právo se opíralo o Roccův zákoník a trestní řád z r. 1930

53. Charakteristika ruského státu a práva v období od 16. století do roku 1917

Budování centralizovaného ruského státu, vznik absolutismu

- proces centralizace státu byl zahájen za vlády Ivana IV. Hrozného (1533-1584), který provedl řadu sociálních a politických reforem:

• opříčniny – osobní država panovníka

• zemštiny – správa podléhala bojarské dumě

- právní památky:

• Carský suděbnik (1550)

• Stoglav (1551)

• Sobornoje uloženije zakonov

- 1613 – Michail Romanov carem

- 1654 – Perjaslavská smlouva – Ukrajina připojena k Rusku jako autonomní oblast

- 17. století – lidová povstání, poradní duma (reprezentace bojarů)

- Petr I. vytvořil absolutní byrokratickou monarchii, jeho hlavní oporou bylo vojsko → začal ukládat nové daně, což vedlo ke vzpourám rolníků

- Kateřina II. Veliká – nejvýznamnější představitelka osvícenství

- po Napoleonově pádu v bitvě u Borodina se Rusko stává vůdčím členem Svaté aliance

- 1861 - skrze tzv. rolnickou reformu zrušeno nevolnictví

- v čele státu stál car, který od r. 1721 používal titul imperátor – funkce děděna podle zásady prvorozenectví

- senát zastupoval cara po dobu jeho nepřítomnosti, byl to soudní orgán a v jeho čele stál generální prokurátor

- církevní záležitosti řídil synod

Rusko v období kapitalismu

- 30. a 40. léta 19. století – přechod velkovýroby od manufakturního stadia do stadia strojového

Rusko ve 2. polovině 19. století

- carský absolutistický systém - „samoděržaví“ - car disponoval veškerými prostředky

- agrární charakter země

-ze šlechtických velkostatkářů se vyvinula carská byrokracie, která realizovala panovníkovu moc ve zbytku říše

- dělení obyvatelstva na šlechtu, duchovenstvo, měšťanstvo a venkovské obyvatelstvo

- 1861 – zrušení nevolnictví

- 1864 – zemská reforma

- dělení území na gubernie, které se dále dělily na újezdy a ty pak na volnosti