dějiny - výcuc

- zákonodárnou iniciativou disponoval říšský sněm, který schvaloval říšské zákony a hlasoval o říšském rozpočtu

- soudnictví se řídilo říšským zákonem o soudní organizaci z r. 1877, soustavu soudů tvořily zemské, vrchní zemské a říšské soudy, nově vznikl Říšský soud a Nejvyšší obchodní soud

41. Charakteristika státu a práva sjednoceného Německa

Stát

- německé císařství (druhá německá říše) vzniká připojením jihoněmeckých států k Severoněmeckému spolku po porážce Francie r. 1870

- ústava byla až na dílčí úpravy přejata od Severoněmeckého spolku (a opět neobsahovala úpravu základních lidských práv)

- císařem se dle nástupnického řádu pruského království stával pruský král

- zákonodárnou iniciativou disponoval říšský sněm, který schvaloval říšské zákony a hlasoval o říšském rozpočtu

- soudnictví se řídilo říšským zákonem o soudní organizaci z r. 1877, soustavu soudů tvořily zemské, vrchní zemské a říšské soudy, nově vznikl Říšský soud a Nejvyšší obchodní soud

Právo

- částečně přejaté předpisy z dřívější doby, zejména spolkový trestní zákoník a obchodní zákoník

- nové kodifikace:

• trestní řád (1877)

• občanský zákoník (1896)

• obchodní zákoník (1897)

- součástí zákonodárství této doby jsou i předpisy se sociální a pracovněprávní tématikou:

• zákon proti socialistům (1878)

• zákon o úrazovém pojištění (1884)

• povolení dělnických hnutí (1891)

42. Periodizace vývoje Německa od roku 1918 do konce 20. století

• 9.11.1918 – abdikace Viléma II., ustanovení Rady lidových zmocněnců (v čele socialista Friedrich Ebert), vyhlášení republiky

• 12.11.1918 – provolání Rady lidových zmocněnců → zrušen stav obležení a došlo k deklaraci základních občanských svobod

• 1918-1933 – Výmarská republika

• srpen 1919 – výmarská ústava

• 30.1.1933 – Hitler kancléřem, počátek nacistické diktatury

• 1933-1945 – Třetí říše

• 1945-1949 – Německo pod okupační správou (USA, SSSR, Francie, VB)

• 1949-1990 – Spolková republika Německo, Německá demokratická republika

43. Ústavní systém Výmarské republiky a SRN (společné znaky, rozdíly, východiska)

Výmarská ústava

- schválena 31.7.1919 a v platnost vstoupila 14.8. téhož roku

- skládala se z 3 oddílů a obsahovala celkem 181 článků:

1. Výstavba a úkoly říše

2. Práva a povinnosti Němců

3. přechodná a závěrečná ustanovení

- autor: ministr vnitra Hugo Preuß

- z monarchie se stávala republika s parlamentně-prezidentským systémem

- garance základních lidských a občanských práv – hlavně všeobecné, rovné a přímé volební právo

- zakotvena nadřazenost říšského práva nad právem zemským

- neobsahovala uzavírací klauzuli

- princip trojdělení moci:

• zákonodárná – Říšský sněm a Říšská rada

• výkonná – říšský prezident (nejsilnější postavení, mohl vydávat nouzová nařízení se silou zákona, volen na 7 let občany) a říšský kancléř

• soudní – Říšský soud (sídlo v Lipsku) a Státní soudní dvůr (řešil spory mezi říší a jednotlivými zeměmi nebo mezi 2 zeměmi)