dějiny - výcuc

Prameny práva

- základem byly germánské právní obyčeje a prameny z franské doby (tj. leges barbarorum a královské zákony)

- 12. století – výskyt říšských právních předpisů → konkordát wormský (1122), Confoederatio cum princibus ecclesiasticis (1220), Statutum in favorem principum (1232)

- Zlatá bula Karla IV., Říšské policejní zřízení, zemské míry (tzv. landfrýdy), Constitutio criminalis Carolina (1532)

- právní knihy – Sachsenspiegel (1215-1235), Schwabenspiegel (1275)

39. Integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států v 1. pol. 19. stol.

Rýnský a Německý spolek

- Rýnský spolek vzniká po porážce u Slavkova („bitva tří císařů“) r. 1806

- dochází k přijímání ústav (ale pouze v některých zemích), přejat byl mj. i Code civil

- Vídeňský kongres r. 1815 ustanovil Německý spolek, jehož zakládající listinou byla Německá spolková akta (1815), která byla později modifikována Vídeňskými závěrečnými akty (1820)

- hlavní město: Frankfurt nad Mohanem

- 30. léta – revoluční vlna

- idea sjednocení Německa

- vrcholným shromážděním bylo spolkové shromáždění se sídlem ve Frankfurtu

- soudnictví bylo v kompetenci jednotlivých zemí

Německý celní spolek

- vznik r. 1833

- motivem byla snaha o zrušení celních bariér mezi jednotlivými členskými státy

- spolkovým orgánem se stala generální celní konference

- 1867 – ustanoven celní parlament

Revoluce 1848

- napjatá politická situace

- ustanoven Vorparlament ve Frankfurtu nad Mohanem, jehož hlavním úkolem bylo přijetí nové ústavy

- střet maloněmecké a velkoněmecké koncepce sjednocení → řešením velkoněmecká koncepce

- podmínky, které Rakousko nemohlo přijmout

- pruskému králi nabídnuta koruna, ten ji však nepřijal

40. Proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století

- sjednocení formálně završeno vyhlášením německého císařství (druhé německé říše) r. 1871, předcházelo mu ale integrační hnutí trvající skoro celé 19. století

- smlouva tří králů (Prusko, Hannoversko, Sasko) → erfurtská unie (zrušena olomouckými punktacemi)

Severoněmecký spolek

- Rakousko vytlačeno z rozhodování o německých otázkách → důsledkem byl vznik Severoněmeckého spolku, který byl spolkovým státem s jednotnou měnou a zahraniční politikou

- v čele Prusko, králem Vilém I. a kancléřem Otto von Bismarck

- 16.4.1867 – Ústavodárné shromáždění přijalo spolkovou ústavu

- zákonodárným i výkonným orgánem byla spolková rada, spolkový sněm = Reichstag

Německé císařství = druhá německá říše (1871-1918)

- vzniká připojením jihoněmeckých států k Severoněmeckému spolku po porážce Francie r. 1870

- ústava byla až na dílčí úpravy přejata od Severoněmeckého spolku (a opět neobsahovala úpravu základních lidských práv)

- císařem se dle nástupnického řádu pruského království stával pruský král