dějiny - výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- po odstoupení prezidenta de Gaulla se jím stává Georges Pompidou (zastánce evropské integrace) → Valéry Giscard d‘Estaing → Francois Mitterand → Jacques Chirac → Nicolas Sarkozy → Francois Hollande → Emmanuel Macron
36. Periodizace vývoje Německa od rozpadu římsko-německé říše do roku 1918
- 1806 – zánik Svaté říše římské jako důsledek napoleonských válek → vznik několika malých států, žádná ústřední moc
- 1813 – bitva národů u Lipska → počátky sjednocení Německa, vznik Německého spolku
- 1817 – Wartburg = shromáždění studentů k výročí 300 let od zveřejnění Lutherových tezí → formulovali společný politický program
- 1833 – celní spolek
- napjatá politická situace
- březen 1848 – ustanoven Vorparlament, jehož hlavním úkolem bylo přijetí jednotné německé ústavy
- frankfurtský sněm – zřízen institut říšského správce
- maloněmecká (Prusko+spojenci) x velkoněmecká (jižní Německo+Rakousko) koncepce sjednocení→ schválena velkoněmecká, ale její podmínky byly pro Rakousko nepřijatelné
- frankfurtská ústava – princip dělby moci, zákonodárnou moc měl dvoukomorový parlament, výkonnou moc měl císař, soudní moc měl říšský soud
- prosinec 1848 – katalog základních občanských práv (platil do r. 1851)
- parlament zvolil císařem pruského krále, ten ale odmítl a tím zavrhl celý ústavní text
- pruský král zveřejnil svůj plán na vytvoření unie maloněmeckého spolkového státu
- 1849 – smlouva tří králů (Prusko, Hannoversko, Sasko) → zřízen německý spolkový stát
- vytvořen říšský soud, volby do říšského sněmu, který měl zasedat v Erfurtu→ Erfurtská unie → pro odpor Rakouska rozpuštěna tzv. Olomouckými punktacemi, došlo k obnovení Německého spolku
- 1850 – vyhlášení oktrojované ústavy v Prusku – zastupitelský systém, omezená občanská práva
- 1866 – prusko-rakouská válka → porážka Rakouska
- 1867 – vytvoření Severoněmeckého spolku (spolkový stát) – 23 členských států, vypracování spolkové ústavy (absence úpravy občanských práv a svobod; ústřední orgány: Spolková rada, Říšský sněm, prezident – Vilém I., spolkový kancléř – Otto von Bismarck), schválen spolkový trestní zákon
Druhá německá říše
- ke sjednocení došlo po porážce Francie v prusko-francouzské válce r. 1870
- emžská depeše
- 18.1.1871 – vznik Německé říše → ústava (duben 1871)
- spolkové (federativní) uspořádání – kompetence rozděleny mezi říši a jednotlivé země
- nejdůležitější orgány:
Říšská rada – zákonodárná moc
Říšský sněm – jednokomorový, zákonodárná moc
císař – výkonná moc
kancléř – výkonná moc
- zřízen Říšský soud v Lipsku
- 1873 – spolek 3 císařů (Německo, Rakousko-Uhersko, Rusko)
- 1879 – Dvojspolek (Rakousko-Uhersko a Německo)
- 1882 – Trojspolek (Rakousko-Uhersko, Německo, Itálie)