dějiny - výcuc

- občanské zákoníky:

• upravují oblast občanského práva – tj. právo rodinné, věcné, dědické a závazkové

• Code civil (1804), ABGB (1811), BGB

- obchodní zákoníky:

• úprava obchodněprávních vztahů

• vymezení jednotlivých subjektů těchto vztahů

- trestní zákoníky:

• vymezení skutkových podstat trestných činů

• Josefínský trestní zákoník (1787)

- cílem přirozenoprávních kodifikací bylo vytvořit nové uspořádané právo vzešlé z nových hodnot (ideálů VFR nebo osvícenských idejí)

25. Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě

- od počátku revoluce byl zájem na tom, aby byla vypracovaná nová a ucelená kodifikace občanského práva

- založen na přirozenoprávních idejích, vliv mělo i římské právo

- 1804 – Code civil des Francais – skládal se z úvodního titulu (pouze 6 článků, věcná a osobní působnost a nepřípustnost retroaktivity) a 3 knih (1: normy rodinného práva, 2: vlastnictví a věcná práva k věci cizí, 3: normy dědického a závazkového práva) o celkovém rozsahu 2281 článků

- charakteristické znaky: jasnost, přesnost, obecnost

- vymezil 3 základní svobody → osobní, vlastnickou a smluvní (3 nejdůležitější přínosy revoluce)

- zakotvení rovnosti před zákonem a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví

- definitivně odstranil feudalismus a lenní právo

- Code civil byl inspirací i ostatním zemím (např. Belgii, Itálii či Španělsku)

26. Občanskoprávní kodifikace z přelomu 19. a 20. století (BGB, ZGB)

BGB

- přijat v r. 1896, účinný od 1.1.1900

- dodnes tvoří základní právní předpis německého občanského práva

- prvky liberalismu a německé pandektistiky (historicko-právní škola v Německu v 19. stol., zakladatelem a hlavním představitelem byl Karl Friedrich von Savigny)

- 2385 paragrafů

- členěn do 5 knih:

1. všeobecná část

2. závazkové vztahy

3. věcné právo

4. rodinné právo

5. dědické právo

- propracován do nejmenších podrobností

- nejednoznačné pojmy – např. „dobré mravy“ nebo „důležité důvody“

ZGB

- švýcarský občanský zákoník tvořený 2 zákony z let 1907 a 1911

- silně ovlivněn BGB

- členěn do 5 knih:

1. právo osob

2. rodinné právo

3. dědické právo

4. věcné právo

5. závazkové právo

27. Charakteristika anglické ústavy, její významné součásti

- hlavní odlišností ústavního systému Spojeného království je absence psané ústavy, namísto toho ji tvoří systém zákonů, právních obyčejů a principů

- počátek britského ústavního vývoje: Magna charta libertatum (1215) → základ parlamentního zřízení a ústavních svobod

- první parlament se sešel 20.1.1265 na popud Simona z Monfoltu a byl pouze jednokomorový

- r. 1341 rozdělen na 2 komory – House of Lords a House of Commons

- reakcí na připojení Walesu byly tzv. Laws in Wales Act (1535-1542)

- jako odpověď na požadavky (chtěl finance) Karla I. parlament předložil r. 1628 Petition of Right, která stanovila, že bez souhlasu parlamentu není možné vypisovat daně, a proto není legální trestat ty, kteří je odmítli zaplatit, dále taky nikdo nesmí být potrestán bez řádného soudního řízení, požadovala také zrušení královských mimořádných soudů (Star Chamber a High Comission)