dějiny - výcuc

Francie v r. 1848

- od r. 1830 červencová monarchie

- lidé se dožadují reformy volebního práva

- jednu z demonstrací nechal panovník potlačit ozbrojenými silami, proti tomu ale lid povstal a Ludvík Filip byl nucen abdikovat a uprchnout

- vytvoření prozatímní vlády, příprava voleb do Ústavodárného shromáždění

- v listopadu přijata nová ústava → Francie druhou republikou (nejkratší republikou v dějinách Francie, během jejího trvání došlo k zavedení všeobecného volebního práva a ke zrušení otrokářství v koloniích)

- do čela se dostává Ludvík Bonaparte

- 1849 – císařem Napoleon III.

- chyby v zahraniční politice a porážka od Pruska → Napoleonův konec r. 1870

Itálie v r. 1848

- silně rozdrobená

- přijetí demokratické ústavy – nejvýznamnější tzv. Sardinský/Piemontský status

- odtržení Neapolska

- touha po italském sjednocení, kterému ale bránila rakouská nadvláda na severu země

- srpen 1848 – 2. vlna revoluce → motivem vytvoření republiky

16. Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období

- jednání o poválečném uspořádání Evropy započato ve Versailles 18.1.1919

- účast 27 států a 5 britských dominií

- přizvány nebyly delegace Německa a Ruska

- hlavní úlohu mělo 5 mocností – VB, USA, Francie, Itálie a Japonsko → tzv. státy mající zájmy všeobecného charakteru

- nakonec přizváno i Německo, které se k jednání připojilo 7.5.1919

- 16.6.1919 – předán finální text smlouvy Německu s dovětkem, že má 7 dní na to, aby smlouvu přijala či odmítla (v případě odmítnutí by se vymáhala silou)

- 28.6.1919 – podpis Versailleské smlouvy

- podmínky pro Německo:

• územní ztráty – vrácení Alsaska-Lotrinska Francii, Pomořanska a Poznaňska Polsku, Hlučínska Československu

• ztráta všech kolonií

• 50 km demilitarizované pásmo

• zrušení všeobecné branné povinnosti

• redukce profesionální armády, válečného loďstva a zákaz letectva

• rozpuštění generálního štábu

• reparace – finanční náhrady za způsobené škody

• dodávání uhlí Francii, Itálii a Belgii

• odevzdání části obchodního loďstva

• zabavení veškerého majetku v zahraničí

- smlouvy s poraženými státy:

• Saintgermanská smlouva s Rakouskem

• Trianonská smlouva s Maďarskem

• Sévreská smlouva s Tureckem ztráty území, reparace, redukce armád

• Neuillyská smlouva s Bulharskem

17. Společnost národů a její role v meziválečném období

- vrchol integračních snah, organizace vzešla z výsledků Versailleské mírové konference

- vznik spojován s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem, který ve svých 14 bodech deklaroval nutnost vytvoření organizace, která by zajišťovala mezinárodní právo či územní suverenitu jednotlivých členských států

- základní dokument → Pakt společnosti národů

- zakládajícími členy bylo 43 států

- vůdčí roli měla Francie a Velká Británie