Právní vztahy

• musí být splněny podmínky (viz výše)

(Zánik nabídky

• uplynutím lhůty stanovené v návrhu (u písemné nabídky)

• uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy (např. nabídku v listopadu, že mi někdo bude odklízet sníh před domem, nevyjádří-li se do března, moje nabídka zaniká) – u písemné nabídky

• není-li návrh přijat ihned (u ústní nabídky))

Náležitosti právního úkonu (právního jednání celkově):

a) náležitosti subjektu

• právní osobnost

• svéprávnost

  • způsobilost nabývat pro sebe právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem

• b) náležitosti vůle

  • danost – skutečnost (vůle není skutečná v důsledku donucení)

  • vážnost – projev není simulovaný, učiněný v žertu

  • prosta omylu – omyl musí být podstatný, známý, vyvolaný

  • svobodná – není zde fyzické, či psychické donucení, vzbuzující důvodnou obavu (nesvobodná v tísni)

• c) náležitosti projevu vůle

  • srozumitelnost – neurčitost projevu v jeho vnější podobě

  • určitost – týká se vlastního obsahu projevu

  • forma - ústní, písemná, smluvená

    • korunovace krále, složení přísahy – nejsou pouhou dekorací -> určují vážnost právního jednání = právní formality

    • právní ujednání musí být učiněno ve formě ujednané stranami, nebo dané zákonem (lze dodatečně zhojit)

    • jednání X mlčky X výslovně X jiný způsob bez pochybností

• d) náležitosti předmětu

  • možnost – hledisko faktické realizace (přinesu modré z nebe – blbost)

  • dovolenost – hledisko právní (není to proti zákonu, veřejnému pořádku, dobrým mravům...)

• e) shoda vůle a projevu – musí existovat, plnění být možné (zhl. realizace) a dovolené (zhl. práva) a nepříčí se dobrým mravům

  • vědomá – jednostranná/společná, mentální rezervace, simulace, jednání na oko

  • nevědomá – omyl v projevu, jen podstatný omyl

Následky vad:

• neexistence právního úkonu = non negotium (chybí některá podstatná náležitost) - nicotnost

• negotium nullum = neplatnost úkonu (chybí méně významná náležitost)

• negotium rescissibile = odporovatelnost úkonu

• 1) neplatnost právního úkonu:

  • absolutní neplatnost

    • p.ú. vznikl, existuje, ale chybí mu podstatné náležitosti = trpí vadou→ je dodatečně neplatný (ex tunc), nepromlčitelná

    • pro účastníky (ani třetí osoby) nevznikají žádné právní následky

    • přichází ze zákona, soud k tomu přihlíží ex offo (z úřední povinnosti)

    • např. rozpor se zákonem, s dobrými mravy, absence svobody, vážností vůle...

  • relativní neplatnost

    • p.ú. vznikl, existuje, vyvolává právní následky, je platný až do doby, než je neplatnost namítnuta

    • neplatnosti se může dovolávat (u soudu) pouze ten, kdo je jí dotčen ve tříleté lhůtě (pak promlčení), neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji způsobil

    • relativně neplatný úkon lze zhojit (konvalidovat)

  • částečná neplatnost – vztahuje se pouze na část p.ú. a lze ji od jeho obsahu oddělit