Právní vztahy

Skutečnosti nezávislé na vůli subjektu (objektivní) – bez projevu vůle

• Právní události (narození, smrt, čas a doba – plynutí ve formě lhůty)

  • Skutečnosti, a něž PN váže vznik, změnu nebo zánik právních skutečností – stanoví zákon nezávisle na vůli osoby

  • Okolnost buď nastala – právní poměr se mění automaticky (smrt manžela) nebo jiná skutečnost právní událost vyvolá (dovolání námitky promlčení)

  • Časová lhůta v zájmu právní jistoty omezuje existenci právního vztahu nebo subjektivních práv – př. Dočasné užívání

  • Zánik subjektivního práva uplynutím lhůty lze stanovit buď absolutně (prekluzivní lhůta) př. Garanční lhůta – výslovně stanovené – soud přihlíží ex tunc – uplynutím lhůty právo zaniká, nebo relativně (promlčecí lhůta) – zánik nároku na jeho možné vymáhání

  • Právní jistota, zjednodušení spol. života

• Protiprávní stavy (pracovní úraz, nemoc z povolání)

  • Protiprávní stavy jsou výsledky nezaviněné události, stavu, který je v rozporu s dikcí normy – ta ukládá někomu povinnost stav reparovat, přestože výsledek vznikl nezávisle na vůli -> objektivní odpovědnost

  • Účinky vznikají výjimečně. Od právní události se liší tím, že zde jde o výsledek v rozporu s normou.

Dělení právních skutečností

Rozdělení dle toho, jak je lze dokázat a zda je nutné je dokazovat

1. Prokazatelné právní skutečnosti – jejich existence lze prokázat

2. Předpokládané právní skutečnosti = konstrukce, která předpokládá právní skutečnost, o které není jisté, zda nastala; prostřednictvím jiné pr. Skut., kterou dokázat můžeme, právní norma stanoví, že také ona předpokládaná právní skutečnost existuje

   1. Právní domněnky – obvyklé, že jedna skutečnost prokazuje jinou

      1. Domněnka vyvratitelná – když nastane jedna skutečnost, nastane i druhá př. Manžel matky dítěte je jeho otcem, ačkoli to pravda být nemusím, presumpce neviny, PN připouští důkaz opaku = lze dokázat, že předpokládaná skutečnost nenastala

      2. Domněnka nevyvratitelná – PN nepřipouští důkaz opaku, domněnku nelze vyvrátit, př. „Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání práce, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.“

   2. Právní fikce – konstrukce, která předpokládá právní skutečnost, o které je zcela jisté, že nenastala, určitě víme, že neodpovídá skutečnosti, ze zkušenosti, nastane jedna pr. Skut., tak druhá nastat nemůže, OVŠEM PN stanoví, kdy právní skutečnost nastane; př. Fikce doručení: pokud si adresát zásilku nevyzvedne v určité lhůtě, zásilka byla doručena posledním dnem lhůty