teorie práva hotové vypracované otázky

Dispozitivnost je dána i ve vedení sporu => dispoziční právo má ten, který se cítí poškozen. Je zde také charakteristická právní odpovědnost (ekvivalence mezi deliktem a následkem) - typický je majetkový charakter újmy. Následky jsou:

• restituce – obnovení původního stavu

• reparace – odškodnění, které odpovídá rozsahu majetkové újmy (když se dá vyčíslit)

• satisfakce – u nemajetkové újmy

U veřejného práva není rovnost subjektů. Jeden má pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech druhého subjektu. Orgány veřejné moci jsou různé (soud, orgány samosprávy)

• Je zde typická jednostranná rozhodovací pravomoc orgánů veřejné moci -> neexistuje zde smluvní princip, ale individuální právní akty (rozsudek, nález, rozhodnutí). Proti těmto rozhodnutím lze podávat opravné prostředky. Práva a povinnosti mohou pro subjekt vzniknout i proti jeho vůli. K prolomení nerovnosti dochází ve správním a ústavním soudnictví => před soudem jsou si subjekty rovny

• V trestním právu se uplatňuje inkviziční princip – kdo žaluje i soudí (např. v přestupkovém řízení je takovou osobou policista). Dnes je princip nadřazenosti pouze v počátku řízení. V hlavním líčení je princip rovnosti. Mezi deliktem a následkem existuje přibližná ekvivalence (úměrnost). Následek má:

  • represivní charakter – postihnout přiměřeně k charakteru deliktu

  • preventivní charakter – aby se lidé lekli a nedělali to

Podle předmětu právní úpravy

• Rozdělení spočívá na tradici, racionálním momentem je veřejný zájem. Toto dělení vzniklo kombinací věcných předmětů a subjektivního cítění

• Do soukromého práva se řadí – občanské, obchodní, pracovní, rodinné a mezinárodní právo soukromé

• Veřejné právo je diferencovanější – trestní, správní (jeho derivát – finanční), mezinárodní právo veřejné a ústavní právo, které je základem jak veřejného, tak i soukromého práva.

• PRÁVO VEŘEJNÉ

  • právo státní, na jeho normách má zájem společnost jako celek a téměř všichni jednotlivci jako členové společnosti, liší se v jednotlivých národních právních řádech

  • veřejnoprávní odvětví:

    • Ústavní právo

    • Trestní právo hmotné

    • Trestní právo procesní

    • Správní právo

    • Finanční právo

    • Právo životního prostředí

    • Mezinárodní právo veřejné

    • Církevní právo

• PRÁVO SOUKROMÉ

  • Občanské právo hmotné

  • Občanské právo procesní

  • Rodinné právo

  • Obchodní právo

  • Pracovní právo

  • Pozemkové právo

  • Družstevní právo

  • Mezinárodní právo soukromé – řeší otázky možných střetů právních řádů prostřednictvím kolizních norem, přímých norem – např. v oblasti nehmotných práv a železniční dopravy, produkt uzavřených mezinárodních smluv

Podle účelu právní úpravy

• hmotné právo – bezprostředně slouží k naplnění účelu právní úpravy. Stanoví práva a povinnosti, které jsou smyslem právní úpravy (právo na život). Je to jádro právní úpravy.