teorie práva hotové vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
procesní právo – slouží k naplnění účelu právní úpravy zprostředkovaně. Slouží k úpravě postupu, k ochraně hmotných práv. Účastníkům jsou dána nová, procesní, práva a povinnosti. Stanoví se postup pro aplikaci práva (i pro tvorbu práva). Např., co dělat, když mi dlužník nevrátí peníze – právo podat žalobu, být účastníkem řízení => právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na obhajobu.
Právní normy – pojem, prvky, struktura
Právní norma
Norma jako taková znamená vyjádření toho, co být má
Právní norma je základním kamenem nauky teorie práva
Právní norma patří do skupiny společenských norem. Ty mohou být různého druhu – mravní, náboženské, sociální, i právní. Jejich schéma má podobu: je-li x, má být y (existence žádoucího vztahu).
Definice právní normy může mít různé podoby:
Právní norma je státem vydávané a jím chráněné obecně závazné pravidlo chování, které zakládá práva a povinnosti účastníkům společenských vztahů = reguluje společenské vztahy. Ve společnosti dochází ke vzniku právních vztahů.
Právní norma je obecné pravidlo chování vyjádřené ve zvláštní stanovené nebo uznané ve formě, jehož zachování je vynutitelné právní mocí.
Právní norma potřebuje ke svému vyjádření určitou formu a tou je právní předpis – typická forma systému psaného práva a prostředek komunikace právní normy. Pro vzájemný poměr právního předpisu a právní normy platí relace:
jeden právní předpis = jedna právní norma
jeden právní předpis obsahuje více právních norem
-
jedna právní norma může být obsažena ve více právních předpisech
Prvky právní normy (subjekt, objekt, obsah)
Subjektem:
může být jak normotvůrce, tak adresát.
v pozici adresáta je subjektem ten, kterému právní norma podmíněně nebo nepodmíněně ukládá povinnost či dává subjektivní práva
Subjektem mohou být osoby fyzické, právnické a stát:
FO – pasivní (právní osobnost) a aktivní status (svéprávnost)
definice PO je mnohem složitější, existuje několik teorií o právnických osobách:
Teorie fikce – vychází z toho, že subjektem jednání může být pouze jedinec, právnická osoba není z hlediska přirozenosti osobou, avšak je osobou fiktivní, právo ji za osobu považuje (přiznává jí práva a povinnosti) – je tu tedy určitý kontrast – fikce
Organická teorie – právnická osoba je svazek s reálně existujícím organismem s určitou strukturou
Normativní teorie – záleží na normativní úpravě, zda je právnická osoba právnickou osobou. Právnickou osobou je ta, které je to právním řádem přiznáno.
Klasická institucionalistická teorie – právnická osoba je společenstvím lidí (personální instituce), vzniká na základě určité vůdčí ideje, chce realizovat nějaký cíl, hlavním znakem je organizace. Předpokladem existence personální instituce jako právnické osoby je právní regulace ve společnosti.