teorie práva hotové vypracované otázky

• konkrétní

• zde se musí podílet určitý subjekt, který realizuje právní vztahy, mohou být:

  • veřejnoprávní – je zde nerovnost subjektů

  • soukromoprávní – subjekty jsou si rovny

  • normy jsou:

    • hmotněprávní

    • procesněprávní

  • 2. realizace prostřednictvím aplikace právních norem

    • určitá právní norma je použita na konkrétní společenskou realitu, určitý státní orgán stojí v nadřazeném postavení vůči druhému a je oprávněn autoritativním způsobem vnutit svou vůli subjektu

    • výsledkem aplikačního procesu je akt aplikace práva (rozsudky, rozhodnutí, nálezy)

    • aplikace je:

      • soukromoprávní – výsledkem je občanské soudní řízení vč. obchodního

      • veřejnoprávní – výsledkem je trestní nebo správní řízení

  • 3. realizace prostřednictvím interních normativních instrukcí

    • konkretizace obecného pravidla na určitou jednotku

    • jsou to akty řízení závazné pro podřízené

  • 4. realizace prostřednictvím právní odpovědnosti

    • když se někdo nezachová tak, jak se od něj očekává

    • právní odpovědnost = sekundární povinnost za nedodržení primární povinnosti

    • realizaci lze určitým způsobem hodnotit:

      • chování v souladu s právní normou

• chování „secundum et intra legem“ (předepsané, přikázané)

• dodržování právní normy

  • chování mimo zákon, vedle zákona

• chování „praeter legem“ (jednání povolené, nezakázané)

• soukromoprávní subjekty se mohou na základě tzv. legální licence chovat tak, jak zákon nezakazuje – co není zakázáno, je dovoleno x veřejnoprávní subjekty – co není přikázáno, je zakázáno

• chování nežádoucí

  • chování „in fraudem legis“ – tzv. jednání proti dobrým mravům

  • obcházení zákona (např. šikanózní jednání)

  • jednání proti zákonu, proti doslovnému znění normy

• jednání „contra legem“

• nastává otázka, zda je to úmyslně nebo z nedbalosti

Na realizaci se podílí řada dalších faktorů

• právní vědomí

  • má význam z hlediska

    • právních vztahů

    • tvorby práva

  • individuální právní vědomí – více se podílí na dodržení právních vztahů, ale může proniknout i do společenského právního vědomí

  • skupinové právní vědomí – je významným faktorem efektivnosti práva, protože tlak skupiny dokáže ovlivnit jedince nejsilněji

  • společenské právní vědomí – více se podílí na tvorbě práva, ale zprostředkovaně ovlivňuje individuality

  • právní vědomí se skládá ze složky:

    • složka racionálně poznávací – snažím se cílevědomě poznávat předpisy

    • složka emotivně hodnotící – nahodilé setkání s právem

    • složka postojů a názorů

      • de lege lata – postoje, názory k platnému právu, týká se individuálního právního vědomí

      • de lege ferenda – počitky o tom, jaká by měla být právní úprava, aby byla spravedlivá, týká se společenského právního vědomí

Informovanost o právním vědomí

• souvisí se vzděláním, pohlavím, věkem (klesá od 30 let), zaměstnáním, demografickými faktory (čím větší město, tím větší právní vědomí)

• zdrojem právní informovanosti je četba detektivek, četba černé kroniky