teorie práva hotové vypracované otázky

Znalost práva a význam právního vědomí na dodržování právních norem

• na dodržení se spíše podílejí tzv. principy právní úpravy

• není pravda, že čím je předpis známější, tím víc se bude dodržovat (není zde závislost mezi znalostí a dodržováním)

Právní vztahy

• Jeden z nejvýznamnějších způsobů realizace práva je prostřednictvím právních vztahů

• zvláštní druhy společenských vztahů, které jsou regulovány právními normami. Jsou časté v každodenním životě. Lidé zde vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností.

• je pro ně charakteristické, že jsou volní (projevuje se zde vůle subjektů právních vztahů) a jsou regulativní (zaměřené na regulaci urč. typu spol. vztahů)

Funkce právního vztahu:

• vytvoření rovného, právního prostředí; vytvoření předpokladů pro uplatnění mechanismu státního donucení

Předpoklady

• Právní norma (obecný, obligatorní předpoklad)

• Právní skutečnost (konkrétní, nutný předpoklad). Právní skutečnosti jsou okolnosti, s nimiž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu.

• Někdy bývají mezi předpoklady řazeny i subjekty a objekty

Charakter

• Regulativní (ve společnosti)

• Volní (nutná vůle subjektu)

• Týká se to osob fyzických, právnických i státu – jsou si rovni

Absolutní a relativní právní vztah

• Absolutní právní vztah – všeobecnost, absolutní práva a povinnosti se stanovují a garantují vůči všem

• Relativní právní vztah – konkrétní subjekty

Znaky právního vztahu (kromě regulativního a volního charakteru)

• Existence právní normy

• Individuální charakter

• Strukturovanost – právní vztah má vnitřní strukturu – prvky

Prvky

• Subjekty právního vztahu

  • subjekt je ten, jemuž v právním vztahu vznikají práva a povinnosti, pokud splňuje podmínky právní subjektivity (viz níže). Sem spadají FO (jednotlivci, přirozené subjekty), PO (umělé subjekty, organizace, firmy), stát a státní orgány

  • Postavení jednotlivce je dáno právní subjektivitou – má 3 prvky

    • Způsobilost mít práva a povinnosti (pasivní stránka subjektivity)

    • Způsobilost k právním úkonům (aktivní stránka subjektivity)

    • Deliktní způsobilost (k protiprávnímu jednání).

    • Způsobilost mít práva a povinnosti

      • Jde o normou stanovenou možnost být subjektem práv, nositelem práv a povinností.

      • Vznik

        • obecně v občanském právu narozením (v jistých případech i nasciturus)

        • v ústavním právu 18 a 21 let

        • v pracovním právu 15 let

      • Zánik

        • smrtí

        • soudním prohlášením osoby za mrtvou

      • Pozn. Nasciturus za zvláštních okolností jako kandidát může vystupovat jako subjekt práva. Plod už není pouhou částkou mateřského těla, ale jde o cosi svébytného. Očekává se narození. Tento předpoklad je právem fixován tím, že nasciturus může být subjektem práva za předpokladu, že se narodí živý.

      • Naopak mrtvý má např. nárok na pohřeb, přežívá i jeho čest – délku určí zákon – poté je prohlášen za právní irelevantní historickou postavu, která se může stát předmětem historického bádání.