Teorie práva - připrava na zápočet

Celsus : Poznat zákony neznamená pamatovat si jejich slova, ale poznat jejich sílu a moc.

Definice : Interpretace práva je duševní činnost, která směřuje ke zjištění obsahu právních norem, vyjádřených v pramenech práva, zejména v normativních právních aktech.

subsumpce – podřazení konkrétního případu pod právní normu

Při interpretaci práva se zejména zjišťuje :

• význam normativního ustanovení

• jeho smysl a cílová zaměřenost

• jeho místo v systému práva

• Zásadní roli plní interpretace práva pro správné praktické použití práva. Interpretace je nezbytnou součástí procesu aplikace práva.

• Tradičním cílem interpretace práva je postižení významu a smyslu právní normy, která byla zakotvena a vyjádřena ve slovní formulaci toho kterého normativního aktu.

Zásady:

• Požadavku zákonnosti tedy odporuje takové pojetí interpretace, které upřednostňuje tzv. ratio legis (úmysl zákonodárce) před obsahem textu normativního právního aktu. Při přísném dodržování zákonnosti nemůže úmysl zákonodárce vystupovat jako zvláštní objekt výkladu, oddělený od obsahu textu právního aktu. Interpretace práva nesmí být contra legem.

• ÚS – negativní zákonodárce

• Právní normy jako obecně závazná pravidla chování se vyznačují větší či menší mírou abstraktnosti.

• není možné popřít ani odstranit základní demokratické prvky práva Zároveň platí, že není možné smysl textu interpretovat jinak než jak to z něj doslovně vyplývá. toto nás přivádí k pojmům správné a vadné interpretace => Pravdivým významem dosáhneme správné interpretace oproti tomu vadná interpretace udílí nepravdivý význam znakům. Pak jde o dezinterpretaci (neúmyslná vadná interpretace) nebo falzifikaci (úmyslná vadná interpretace).Důvody vedoucí ke špatné interpretaci mohou spočívat buď v osobě interpreta nebo mohou být zaviněny např. nízkou kvalitou právních norem. Dalším typem o kterém je třeba se zmínit je tendenční interpretace, která nemusí být vždy vadná určitě se zde prolínají psychologické, sociální a jiné zájmy a tlaky.

• Zásadou při interpretaci se postupuje od nejjednoduššího ke složitějšímu. K dalším zásadám patří vyhledání právní normy ve vztahu ke konkrétnímu případu, v případě pochybností použije interpretační pravidla, když i tato možnost selže je možné že existuje více rovnocenných variant výkladu. Akt interpretace práva může být např. součástí odůvodnění rozsudku.

• Proto je účelem interpretace zejména správná praktická realizace právních norem. Interpretace „dotváří“ právní normu, slaďuje ji s realitou.

„Správná“ interpretace = udílení pravdivého významu znakům. Zde je třeba znát :

• kdo je oprávněn interpretaci podávat a zda je taková interpretace právně závazná či nikoli.

• metody interpretace

• možnost použití výkladu rozšiřujícího či zužujícího