TP otázky ke zkoušce, zpracované cca

  Faktické 

  Výjimečně v mezinárodním právu 
  Závaznost vzniká bez formálního potvrzení 
  Mezinárodní právní obyčeje představují důležitý prvek mezinárodního práva 

  Není zde autorita, která by legitimovala prameny práva 
  Na rozdíl od vnitrostátního, mezinárodní obyčej obsažením do pramene práva 

nezaniká 

  Desuetudo = negativní právní obyčej 

  Faktické neužívání právního pravidla vede ke ztrátě jeho formální platnosti 
  Může k tomu dojít na základě vyčerpání, nadbytečnosti, zastarání nebo prostého neužívání 

daného pravidla 

  Nutná negativní opinio iuris – neuznávání musí uznat i stát 
  Zvláštním typem je obsolence na základě vyčerpání právního pravidla – u pravidel 

s jednorázovou aplikací 

PRÁVNÍ PRINCIPY 

  Podobají se obyčejům, nejsou ale ve společnosti ale v systému práva 
  Vyvozujeme je z hodnot chráněných právem (široký záběr – např. právo na spravedlivý proces) a 

z tradičních právních mechanismů a institutů (konkrétní materie – např. princip presumpce neviny 
v trestních záležitostech) 

  Nejsou konkrétně definovány 
  Argumentační závaznost – posuzuje se intenzita jejich platnosti 
  Základní práva mají v podstatě charakter právních principů 
  Pomáhají vyplňovat mezery v pozitivním právu a při řešení obtížných otázek, kde další prameny 

nestačí, jsou pomůckou při interpretaci a pro právní vědomí 

  Při změnách konkrétních normativních právních aktů neztrácí platnost 

ROZUM, PRINCIPY SPRAVEDLNOSTI 

  Velmi subjektivní charakter – argumentační závaznost 

  Argument spravedlností má reálně daleko nižší sílu než argument právním předpisem nebo 

principem 

  Označovány jako ekvita – psané právo na ni odkazuje jako na podpůrný pramen 
  U rozhodčího řízení se strany mohou dohodnout, že se bude rozhodovat podle principů spravedlnosti 
  Lidský rozum – základy racionality mají objektivnější charakter než spravedlnost