TP otázky ke zkoušce, zpracované cca

  Precedens = právní pravidlo obsažené v rozhodnutí soudu, které argumentačně zavazuje soudy 

stejného nebo nižšího stupně 

  Angloamerická právní kultur 
  Vysoká legitimita a pravomoc soudů 
  Rozhodnutí podle mechanismu: 

  Stare decisis – rozhodnutí podle předchozího precedentu; setrvání na rozhodnutí 
  Judicial review – rozhodnutí proti precedentu a vytvoření nového – vyžaduje důslednou 

argumentaci 

  Judikatura = obdoba soudcovského práva v kontinentální právní kultuře 

  Kromě aplikační a argumentační kvality vyžaduje i příslušnou publikaci 

  Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR 

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR 
Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR 

  Soudce právo netvoří, ale pouze dotváří – judikatura nemůže vykročit z rámce zákona nebo 

mezinárodní smlouvy 

  Na rozdíl od precedentu musí argumentovat i v případě setrvání na rozhodnutí (stare decisis) 

OBYČEJOVÉ PRÁVO 

  Obyčej je tradičním pramenem práva ve všech kulturách 
  Některé právní instituty mají pořád obyčejový charakter – např. podpis (není definován žádným 

předpisem, ale běžně se uznává jako stvrzení něčeho) 

  Ke vzniku obyčeje je třeba dvou základních znaků: 

  Usus longaevus = zaužívání 

  Užívání obyčeje v dané společnosti po dostatečně dlouhou dobu 
  Instantní obyčej – vzniká jako okamžitý následek určité situace 

8 

  Zaužíváním vzniká obyčej 

  Opinio iuris = uznání právního obyčeje 

  Povědomí o obyčeji ve společnosti, společnost obyčej uzná jako pravidlo 
  Vymáhání dodržování státní mocí 
  Až tehdy se obyčej stává součástí platného práva 

  Dělení obyčejů podle opinio iuris: 

  Formální 

  Běžné ve všech kulturách 
  Má podobu formálně určitého pramene práva 
  Právní předpis na obyčej odkáže nebo je použit v argumentaci precedenčního práva