TP otázky ke zkoušce, zpracované cca

  B. Sekundární akty = podzákonné akty – vydávané orgány výkonnými a veřejné správy 

(=jmenovanými) 

6 

  1. Rozhodnutí prezidenta 
  2. Nařízení vlády 
  3. Právní předpisy ministerstev a správních orgánů 
  4. Právní předpisy orgánů územní samosprávy 

  Musí mít zmocnění 

  Vláda má ústavní delegaci (= generální zmocnění), ministerstva mají zákonnou delegaci 

(zmocnění pouze pro určité oblasti) 

  Vznik sekundárních aktů je možná pouze na základě primárních – nesmí být v rozporu 

  Dělení dle právní síly: 

  A. Původní (originární) akty 

  Akty ústavní, zákonné, pokud nejsou odvozeny od ústavních, a obecně závazné vyhlášky 

zastupitelstev v samostatné působnosti 

  B. Odvozené (derivativní) akty 

  Rozhodnutí prezidenta, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, jiných správních orgánů a 

orgánů územní samosprávy, nařízení rady obce nebo kraje 

SMLUVNÍ PRÁVO – NORMATIVNÍ SMLOUVY 

  Nevznikají jednostranně – potřeba konsenzu alespoň dvou stran 
  Nepatří sem smlouvy soukromého práva – jsou pouze relativně závazné 
  Znaky normativních smluv: 

  Forma 

  Stejně jako u právních předpisů psané 
  Legitimita smlouvy se odvozuje od legitimity subjektu, který ji sjednal – stát nebo 

určený státní orgán 

  Důležitá je publikace 

  Normativita 

  Dvojí charakter – obsahuje jak závazky stran, tak nějaká obecná pravidla 

  Obecná závaznost 

  Základní druhy: 

  Mezinárodní smlouvy 

  Uzavírají je subjekty mezinárodního práva veřejného – státy a mezinárodní nevládní 

organizace 

  Ne všechny jsou normativní – ty, které ale vedle závazků stran obsahují i obecně závazná 

pravidla jsou prameny práva z vnitrostátního pohledu 

  Členění států podle vztahu mezinárodních smluv a vnitrostátního práva: