TP - Pražská scripta

◦

b) v plném rozsahu – tedy cestou derogační klauzule, která bývá v závěrečných ustanoveních právního předpisu 
▪

sama norma může provést svoji vlastní derogaci již předem (pak jde o dočasnou platnost)

•

Derogační klauzule stanoví, které právní předpisy nebo jejich jednotlivá ustanovení se ruší 
◦

a) generální (obecná) derogační klauzule – ruší všechny dříve přijaté odporující předpisy 
▪

někdy bývá doplněna demonstrativním výčtem nejdůležitějších právních norem, které jsou rušeny 

115

▪

tento postup je nežádoucí:
•

z hlediska neurčitostí rozsahu zrušených právních předpisů

•

z hlediska nadměrného posílení úlohy soudů, které budou v praxi o derogaci těchto předpisů rozhodovat 

◦

b) enumerativní (výčtová) derogační klauzule – ruší přesně ozančený zákon, část zákona, paragraf, odstavec atd.
▪

Používá se se v legislativní praxi ČR

•

Derogace zákona (zánik platnosti zákona) ≠ zánik účinnosti zákona 
◦

nezřídka již zrušené zákony a jiné právní předpisy se aplikují i po zániku jejich platnosti 

◦

problematika intertemporality právních norem 
▪

přechodná (intertemporální) ustanovení – řeší přechodný stav spolupůsobení dřívějších a poždějších právních 
norem 

◦

problematika obsolentní právní úpravy 
▪

právní předpis nebo jeho část nebyly výslovně derogovány (jsou tedy formálně platné), avšak odpadl předmět 
právní úpravy nebo se zásadně změnily okolnosti, takže je již nelze aplikovat

▪

stále platná právní úprava je tak již neúčinná (obsolentní)

▪

např.ústavní zákon č.69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny (jednorázové použití)

•

Derogace mlčky – implicitní derogace 
◦

nemá stejné právní důsledky jako explicitní derogace 
▪

je jen zdánlivě podobná situaci, kdy dochází k derogaci na základě generální derogační klauzule