TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
čl.52 Ústavy – přijatý zákon se stane platným tím, že byl náležitě podle zákona vyhlášen
▪
vyhlášení – stanovený způsobem publikace (vyhlášení je jedinou podmínkou platnosti právního předpisu)
▪
vyhlášení je conditio sine qua non normativního právního aktu (protože ignorantia legis non excusat, takže každý
musí mít možnost se s předpisem seznámit); bez vyhlášení nemůže nastat platnost
◦
platnost právního předpisu – skutečnost, že se stal součástí českého právního řádu
▪
právní předpis je po vyhlášení platný, bez ohledu na jiné faktory (např.protiprávnost legislativního procesu)
▪
samým nabytím platnosti však právní norma ještě nepůsobí vznik práv a povinností svých recipientů
◦
je základním předpokladem účinnosti
•
Účinnost právního předpisu ◦
taková vlastnost, která spočívá v možnosti způsobit následky s přijetím normy vymezené
▪
jde o okamžik, která spočívá v možnosti způsobit následky s přijetím normy vymezené
•
jde o okamžik, od kdy začíná časová působnost normativní úpravy, resp.od kdy z právního předpis vznikají
adresátům práva a povinnosti
▪
nastává dnem, který je uveden v jeho posledním ustanovení, jinak 15.den po jeho oficiálním vyhlášení
•
neměla by nastat dříve než platnost (jinak jde o pravou retroaktivitu)
▪
sociální účinnost (společenské působení) právního předpisu obvykle nastane až později
•
nový právní předpis se musí nejprve zmocnit své každodenní praktické činnosti, chování podle něj se musí
stát každodenním, což je proces seznamování, poznávání a zvykání, který pro jistou dobu trvá
•
ani legisvakance věc úplně neřeší – skýtá sice dobu pro seznamování se zákonem, ale nedochází k praktické
aplikace → praktické zkušenosti nelze vyčíst z textu právní normy, ani kdyby na její studování bylo 10 let času,
nýbrž získávají se jedině a výlučně z její praktické aplikace