Vypracované otázky ke zkoušce

a) Interpretace práva b) Akty interpretace c) Metody interpretace.

Interpretace = výklad právních norem - se rozumí objasnění obsahu a smyslu jednotlivých ustanovení NPA pro potřeby jejich použití na konkrétní případ. Jde tedy o vztah obecného k jedinečnému. Rozlišujeme jednotlivé druhy výkladu práva podle toho, kdo konkrétní výklad podává, dále rozlišujeme různé metody výkladu práva a různý rozsah smyslu právní normy.

Platná interpretace = legální – provádí ji subjekt k tomu normou zmocněný – interpretace je pak individuálně nebo obecně závazná

Subjektem interpretace může být jakákoliv osoba schopná logického uvažování

Při interpretaci se zjišťuje:

• smysl normativního ustanovení

• význam a cílové zaměření tohoto ustanovení

• místo normativního ustanovení v systému práva

Zásady

• text musíme vykládat tak aby dostal rozumný a správný smysl

• musíme oddělit výklad od kritiky

• termíny používat ve smyslu oboru, o kterém text jedná

Akty interpretace práva

• obecně závazné normativní akty – tvorba předpokládá interpretaci existujících aktů vyšší právní síly

• individuální akty – předpokládají výklad normativních aktů

• interně závazné akty

• akty interpretace

Podle subjektu a právních důsledků rozlišujeme tyto druhy výkladu práva:

• legální - výklad Ústavního soudu ČR – výklad obecně závazný

• soudní - výklad vyšších soudů, je-li určen ke sjednocování rozhodovací činnosti všech soudů

• výklad státních orgánů při své aplikaci práva

• vědecký neboli doktrinární výklad – není obecně právně závazný, působí však na sjednocení praxe

• oficiální - interní výklad – nadřízený pro podřízené

• autentický – ten kdo normu vydal

Interpretace podle metody - metoda výkladu práva je postup, jehož cílem je dopracovat se k pravdivému obsahu právní normy.

• metoda jazykového výkladu - smysl jednotlivých slov použitých v textu PN. Musíme vědět, co jednotlivá slova znamenají a co si pod nimi musíme představit.

• metoda logického výkladu - vychází z vědeckých poznatků a pravidel logiky (spojky a, nebo). V právním myšlení existují tradiční typy výkladových argumentací. Úsudek od menšího k většímu a úsudek od většího k menšímu, důkaz ad absurdum, důkaz vyloučení

• metoda systematického výkladu - jde o to zjistit smysl právní normy ve srovnání s jinými právními normami. Jednota systému právního řádu ani neumožňuje vykládat jednotlivé právní normy izolovaně.

• metoda historického výkladu - pouze omezený význam, pouze jako doplňková. Smysl právní normy se tímto způsobem objasňuje v souvislosti s cílem, který byl sledován jejím vydáním v konkrétních společenských podmínkách

Správná interpretace – udílení správného významu znakům

Vadná interpretace – udílení nesprávného významu znakům

• falzifikace – úmyslně vadná interpretace

• dezinterpretace – neúmyslně vadná interpretace