Vypracované otázky ke zkoušce

• Vnější forma IPA – rozsudky a usnesení v soudní praxi, rozhodnutí v oblasti státní správy

Právní moc = okamžik účinnosti rozhodnutí, nelze podat odvolání, akt je závazný a relativně nezměnitelný

Vykonatelnost – pokud jde o rozhodnutí o plnění (většinou peněžité), tak se jedná o moment jeho skutečné realizace

Členění aktů aplikace práva (IPA) podle:

• účinků, které způsobují

  • konstitutivní akty (EX NUNC) – které zakládají, mění nebo ruší právní vztah, působí do budoucna – rozsudek o svěření dítěte do péče

  • deklaratorní akty (EX TUNC)

    • pouze stanovuje, že nějaká situace nastala a existuje

    • P a Po, které deklaruje, existují i bez něho

    • působí od okamžiku vzniku právního vztahu, vyjasňuje sporný právní vztah, sjednává jistotu subjektů

    • např. rozsudek o určení otcovství, právní vztah vznikl dříve než rozsudek

    • osvědčení – druh deklaratorního aktu – většinou jde o veřejnou listinu (rodný list, diplom, OP…)

Vina - deklaratorní akt

Trest – konstitutivní akt

• podnětu, z něhož byly vydány

  • z vnějšího podnětu – na žádost

  • z vlastní iniciativy státního orgánu (ex offo) – z moci úřední

• postavení státního orgánu v právním vztahu nově založeném – zpravidla není státní orgán subjektem právního vztahu, stanoví adresátovi IPA novou právní situaci, zpřesňuje pravidla hry

• na kterou část struktury PN je zaměřena pozornost

  • k realizaci dispozice – určení jak se mají účastníci právního vztahu chovat

  • k realizaci sankce – následek za nedodržení dispozice

21. Aplikační proces.

Proces aplikace PN je složitý, je nutné spojit poznávací, logické, vyhodnocující a rozhodující faktory myšlení a dopracovat se tak konečného rozhodnutí. Při řešení konkrétního případu je nutné postupovat v určité návaznosti jedné činnosti na druhou.

Rozlišujeme 3 základní stádia tohoto procesu:

1. zjištění skutkového stavu řešeného případu – zjištění objektivní pravdy – nejobtížnější konání orgánu

2. zjištění právní normy, podle které musí být případ řešen, včetně výkladu, čili interpretace této právní normy

3. vydání rozhodnutí - IPA

ad 1) povinnost státního orgánu úplně a nepochybně zjistit pravdu o všech skutečnostech, které jsou součástí skutkové podstaty řešeného a následně rozhodovaného případu. Jde o povinnost zjistit objektivní pravdu. Ke zjištění objektivní pravdy slouží dokazování. Dokazování se uskutečňuje prostřednictvím důkazních prostředků a vyhodnocením provedených důkazů. Každý důkaz je třeba hodnotit jednotlivě a všechny důkazy navzájem v jejich vzájemné souvislosti.

• Jde o posouzení průběhu (podstatných rysů) předcházejícího děje, který probíhal i po značně dlouhou dobu a vždy se z hlediska posuzujícího odehrával v minulosti

• Zhodnocení důkazů by mělo vyústit v přesvědčení o zjištění existence (neexistence) určitých skutečností

• Zjištění skutkového stavu lze za pomoci: důkazů, listiny (veřejné x neveřejné), svědků, znalců, ohledání (věci, místa, osoby), slyšením stran