Vypracované otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
U nás do legislativního procesu zasahuje i Senát. Má však slabou pozici, kromě ústavních zákonů může být přehlasován nadpoloviční většinou všech poslanců. Určitou roli hraje i hlava státu. Má možnost suspenzívního veta (odkladné veto) => nedisponuje absolutním vetem. U nás má prezident poměrně slabou úlohu. Musí se vyjádřit do lhůty 15-ti dnů. Použije-li veto, může ho nadpoloviční většina všech poslanců přehlasovat.
Vyhlášení zákona (promulgace zákona)
Zahrnuje v sobě i momenty ověřování zákona - např. zda byl dodržen legislativní proces při hlasování. Podpisy jsou čistě formální (u nás v pořadí - předseda Poslanecké sněmovny, prezident, premiér). Zákon musí být vyhlášen (publikován) v předepsané Sbírce. Bez publikace v plném znění nemůže zákon nabýt platnosti.
Sbírka zákonů. Jsou v ní obsaženy nejen zákony, ale i mezinárodní smlouvy, rozhodnutí Ústavního soudu a další významná sdělení (např. vyhlášení voleb). Ve Sbírce se nevyhlašují lokální předpisy.
Konsensuální (smluvní) tvorba práva
Uplatňuje se zejména v mezinárodním právu -> musíme rozlišit závaznost smlouvy ve vnitrostátním systému. Z hlediska mezinárodního práva je rozhodující, zda jsou dodrženy požadavky na závaznost pro jednotlivé státy. Pro vnitrostátní závaznost je rozhodující vnitrostátní (např. ústavní) úprava => smlouva musí být ratifikovaná a publikovaná. Ratifikaci provádí hlava státu s nezbytným souhlasem zákonodárného sboru. Publikace musí být provedena předepsaným způsobem. Když jsou splněny obě tyto podmínky, platí zásada ignorantia iuris non excusat (neznalost zákona neomlouvá).
13. Pojem a znaky právních norem. Struktura právních norem.
Právní normy - pravidlo chování, které stanoví subjektům práva a povinnosti - jsou všeobecně závazná pravidla chování. Dodržování je vynutitelné státní mocí
PN – znaky:
Obecná závaznost
Státem uznaná forma
Vynutitelnost
Právo subjektivní – souhrn možností jak se můžou subjekty chovat
Právo objektivní – právní normy jsou modely jednání
právo a povinnost něco konat či ne
právo něco požadovat po jiném subjektu
povinnost něco strpět
Znaky PN – materiální a formální znaky
Materiální
obecnost – vymezení subjektů, skutkové podstaty
závaznost – všechny subjekty jsou povinny dodržovat danou PN
sankce – normativní následek
donucení – souhrn státních nástrojů a institutů, které jsou schopny donutit subjekty ke splnění povinnosti
Formální
pravomoc – legislativní – vymezuje orgány, které mohou vydat PN
působnost – kde působí na jaké vztahy
forma – písemná
Prvky PN
subjekt = adresát normy - norma mu ukládá povinnost nebo dává právo
- FO, PO, stát
- nebo též subjekt normotvorný (viz obsah)
objekt = předmět dotčený normou – lidské chování, výsledek lidského chování, právní skutečnost
obsah – subjektu je cosi přikázáno, zakázáno, dovoleno nebo je zmocněn k tvorbě normy