Přednášky Státověda

- 

dosavadní stát a jeho instituce se obtížněji prosazují jako nositele mocenských, regulativních a 

sociálních funkcí 

 
 
Důsledky (příklady) 

  ve veřejném prostoru jakoby úbytek emancipované (legitimně mocenské) autonomie – projevy: 

o 

v oblasti politik investičních pobídek 

o 

v oblasti finanční a rozpočtové politiky (globální ekonomický růst a „dílčí“ problémy – 

investiční a finanční bubliny, toxické peníze) 

o 

v oblasti psychologické (víra v instituce, politiky, principy, etc.) 

 
Důsledky pro postmoderní stát a jeho podobu v oblasti:  

  legitimity ustavení a výkonu veřejné moci 

o 

reprezentace (hrozba demokratických deficitů) 

o 

suverenity státu (jestli stát disponuje dostatečnou suverenitou) 

o 

monopolu státní moci 

regionalizace a národní stát (zvýrazňuje se existence menšících národních jednotek – 

aspirují na samostatnost, moc to státu nesvědčí – např. Španělsko – Katalánie) 

  územní výsosti a územní jurisdikce (výsost – uplatňování moci, jurisdikce – uplatňování právního řádu)  

1.  mezi/nadnárodní soudnictví, ombudsman, hospodářská soutěž 
2.  mezi/ nadnárodní instituce v oblasti obrany, bezpečnosti, vyšetřování  

dělby moci – další činitelé: 

přenášení působnosti a pravomoci (centralizace a byrokracie) 

(ne-) závislost a vliv v oblasti správních orgánů 

vztahy mezi veřejnými a soukromými institucemi plynoucí z privatizace některých veřejných 

činností (i zde se musí zařídit jakási kontrola a ochrana -  i tak stát není zbaven za ústavnost 
těchto institucí) 

  status postavení jednotlivce – občanství a další režimy, základní práva a svobody, orgány ochrany (viz 

Státověda 

K. K. a kolektiv 

14 

výše) 

  faktory, které ovlivňují správní regulaci (velmi složité je mez. právo z hlediska suverenity daného státu) –