Státověda výpisy z olomoucké učebnice

Stát

• státní území

- teritorium, vůči němuž působí suverénní státní moc

- územní výsost (princip teriroriality) = stát uskutečňuje svou moc vůči všem na daném území

nabývání: přirůstání (akrescence) - vysušení moře

prvotní okupace - osídlování USA

cese (nabytí od někoho) - prodej, výměna, pronájem, poválečné změny

vydržení (nabytí dlouhodobým užíváním)

přisouzení (adjudikace)

pozbývání: cese, adjudikace, vydržení, derelikce (opuštění), revoluční odtržení části území

zahrnuje: suchozemský povrch, vnitřní vody, teritoriální vody, prostor nad i pod státním územím

• obyvatelstvo

zahrnuje: občany státu, cizince, bezdomovce (apatridé), azylanty

princip personality (personální výsost) - občan ve svazku se svým státem nejen na území státu, ale i mimo

dvojí postavení občana - státní moc se z něj utváří, ale zároveň je jí podrřízen

• státní moc

- subjektem schopnosti ovlivnit chování jiných je stát

- původní, neodvozená, univerzální, nezávislá = suverénní

legitimita - ospravedlnitelná moc, je založena na souhlasu ovládaných (= volbami)

legalita - zákonnost, lze vykonávat ve státě v rámci stanoveného právního rámce

právní stát = podmínkou je legalita a to, že stát je sám vázán svým právem

suverenita

- pokud je moc nezávislá na jiné moci a pokud uplatňování této moci není nijak omezeno

narušení vnější s. - agrese cizího státu

narušení vnitřní s. - pokud se centrální moc není schopná prosadit (občanská válka)

funkce

- regulace pomocí norem

- organizace služeb veřejného zájmu (doprava, školství...)

- vnější a vnitřní ochrana (policie, armáda)

- výkon spravedlnosti (stíhání protiprávních činů)

Státní orgány

instituce obecně

- rozhodující státně-mocensky (státní orgány)

- nerozhodující státně-mocensky (policie, armáda, školská/zdravotnická/sociální zařízení)

rysy orgánů

státně mocenský charakter

působnost

pravomoc

A. státní orgán má autoritu, kterou využívá k tomu, aby z nadřazeného postavení rozhodoval o právech a povinnostech osob (i proti vůli adresáta), vystupuje jménem státu

B. zahrnuje předmět/obsah/rozsah činnosti orgánu

předmět - společenské vztahy, vůči nimž státní orgán působí

obsah - souhrn úkolů a činností vyjádřených v právním předpise ve formě práv a povinností orgánu

rozsah - rámec výkonu pravomoci

věcná

obecná (ve všech oblastech státní správy; parlament, vláda)

specializovaná (pouze v určité oblasti; ministerstva)

územní

celostátní/ústřední (parlament, vláda, ministerstva)

místní (okresní/krajské/vrchní soudy, obecní/krajské úřady)

časová

trvalá (naprostá většina)

dočasná (např. do 31.12.1993 vojenské soudy, pak už ne - díky nové ústavě)

osobní

obecná (vůči všem na daném území = stát, kraj)

zvláštní (vůči skupině = vojáci, muži)

funkční

prvního stupně (instance)

druhého stupně (instance)

C. souhrn právních prostředků, kterými je orgán nadán k realizaci své působnosti

normotvorná - vydávání obecně závazných normativních právních aktů

primární (ústavní zákony, zákony)

sekundární (musí být vydány na základě a v mezích primárních; nařízení vlády)

aplikační - vydávání individuálních právních aktů (závaznost pro konkrétní účastníky)

organizační - oprávnění jednat právem předpokládaným způsobem (posudky, statistiky)

ustanovování osob do funkcí

- volba (přímá, nepřímá), jmenování, virilita (zastávání funkce z důvodu výkonu jiné funkce), dědičnost, los

odborný charakter - spojeno s kvalifikací, praxí

laický charakter - nestanovuje žádné předpoklady

monokratické - na tvorbě vůle se podílí jedna osoba (prezident, ministr, samosoudce)

kolegiální - na tvorbě vůle se podílí více oso (senáty, parlamenty, vlády)