VYPRACOVANÉ OTÁZKY

- ante – chtěná, účelová, umělá institucionalizace, vznikají z představ o tom, že by mohly být určité struktury s určitými činnostmi, které by mohly plnit určitou funkci

- prvky: norma (pravidlo chování), sankcionování při nedodržování norem

- projevy institucí (normování)

- dovnitř – uvnitř instituce jsou nějaké vztahy, nějak ta instituce vnitřně funguje,

- navenek – nějak se realizuje ve vnějším prostředí, spoléhá na něj

• důsledky vzniku institucí

- vznik společenských struktur s relativní stálostí

- jedinec je součástí (prvkem – základní jednotka) různých institucí (PrF, volejbal Předklášteří, Amerika…)

- vícevrstevnatost institucí (v podobě organizační složitosti, hierarchičnosti, komunikace)

- případná nebezpečí:

- formálnost a její důsledky: odcizení, pocit nebo i třeba fakt nespravedlnosti

- možný rozdíl mezi formální a neformální (lidé) stránkou

- deficity v: neznalost pravidel/norem, neschopnost orientovat se/komunikovat v instituci

- nedostatek zájmu o záležitosti instituce

• instituce se dělí na veřejné a soukromé (případně hybridní), podléhají právní regulaci, nikdy není absolutně autonomní

Instituce veřejné

- zaměřeny navenek, působí vně, ovlivňují své okolí

- mediace společenských vztahů v podobě řízení/regulace

- disponují mocí (v moderním státě v podobě potestas – moc, která je vymezená právním řádem), tj. možností

(povinností) postupovat mocensky, ideální je, když nemusí používat mocenské prostředky

- nezabývají se samy sebou, ale okolím, které ovlivňují, v opačném případě problém patologické disfunkce (tj.

nežádoucí činnosti instituce), vnitřní poměry destruují funkci navenek, musí se držet hlavní funkce

- veřejnoprávní korporace v širokém slova smyslu: stát

- veřejnoprávní korporace v užším slova smyslu: společenství lidí/pospolitost – jejich členové sdílejí zájmy a

hodnoty, je zde vnitřní integrace (vnitřní integrační vazby převažují nad vazbami navenek)

- vznikaly v důsledku vyšší míry integrace zájmů a hodnot, cesty vzniku: decentralizace

panovnické moci (svobodná města, cechy…) – kontinentální cesta – suverén DÁVÁ právo/

anglosaská cesta – suverén UZNÁVÁ relativní autonomii

- rozlišování: místní/územní

profesně zájmové (Česká advokátní komora, Česká lékařská komora)

kulturně duchovní (akademická obec právnické fakulty)

- veřejnoprávní korporace v užším slova smyslu = samospráva – projev decentralizace části státní moci

- její obsah a rozsah je dán subsidiaritou (politická zásada, podle níž se rozhodování a odpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy – tzn. co nejblíže občanům) X (ve státovědě – samospráva spravuje svoje záležitosti, do té hloubky, do jaké k tomu má určité zdroje a prostředky)