7._Protektorat_Cechy_a_Morava_O_handout

Vývoj státu a práva v období Protektorátu Čechy a Morava

7. seminář

• Zřízení Protektorátu

16. 3. 1939 byl vydán Výnos Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, publikovaný pod číslem 75/1939 Sb. Ačkoliv byl Protektorát formálně koncipován jako autonomní součást Třetí říše, realita byla odlišná, jednalo se o pouhou fikci.

• Výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava

Publikován po číslem 75/1939 Sb. Protektorátu byla odepřena státní povaha a stal se součástí Německé říše. Přestože se v čl. 3 hovořilo o samosprávě a autonomii, nebylo to myšleno vážně (sloužilo to pouze k oklamání mezinárodní veřejnosti). Protektorát neměl způsobilost k mezinárodnímu jednání (čl. 6)1. Protektorát neměl ani právo na vojenskou obranu. Armáda byla rozpuštěna (vládní nařízení č. 317/1939 Sb.)2.

• Právní povaha Protektorátu

„Autonomní“ území v rámci německé říše. Na území Protektorátu vedle sebe působily dvě skupiny orgánů – autonomní a říšské. Zdánlivou formu parlamentu mělo plnit tzv. Národní souručenství, tedy jediné povolené politické hnutí, do kterého byli sdruženi takřka všichni muži v Protektorátu.

• Okupační – německé orgány

Říšský protektor – stal se nejvyšším článkem soustavy říšských orgánů, mohl nejen vydávat, ale i rušit právní normy; jeho kontrole taktéž podléhala autonomní správa, dále mohl zrušit veškerá soudní nařízení

Státní ministr pro Čechy a Moravu – v čele byl ustaven K. H. Frank, ministerstvo vzniká po Heydrichově smrti a přebírá na sebe většinu jeho pravomocí (např. vydávání právních předpisů), na říšského protektora tedy byla spíše ceremoniální funkce

Oberlandráti – vrchní zemští radové; správní obvody vrchních zemských radů -oberlandráty = působily na nižších pozicích státní správy, bděly nad německými obyvateli na území protektorátu, zároveň dohlížely nad obecní a okresní samosprávou. Vedle nich existovaly i úřady práce, které evidovaly pracovní síly v Protektorátu pro možnost totálního nasazení v Říši. Oberlandráty se staly rozhodujícími správními orgány v Protektorátu.

• Autonomní orgány

Státní prezident – hlavou autonomní správy byl prezident, jímž byl po celou dobu války Dr. Emil Hácha

Protektorátní vláda – za dobu trvání Protektorátu se vystřídaly 4 vlády, které postupně vedli Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert. Vláda byla notně okleštěna, některá „nepotřebná“ ministerstva (obrana zahraničí) byla zrušena. Ustavena byla jiná, a to pod přímou správnou Němců ( ministerstvo lidové osvěty – Emanuel Moravec, či ministerstvo hospodářství a práce – ministrem Walter Bertsch)

• 
  Heydrichova správní reforma

Hned po okupaci byla vytvořena i správa říšská

Po nástupu Heydricha k moci se odstranily poslední zbytky neexistující autonomie. Šlo zejména o odstranění kontroly ze strany volených orgánů. Říšský protektor byl Hitlerovým výnosem ze 7. 5. 1942 zmocněn ke zjednodušení správy. Na úřady byly dosazeny osoby Německé národnosti3. Celý proces se nazýval „gleichschaltování“ místní správy a byl dovršen vládním nařízením vlády č. 51/1944 Sb.