AHGB text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jsou rozlišeny obchody absolutní a relativní.
Absolutní obchody: smlouvy, které jsou vždy považovány za obchody, bez ohledu na to, kdo a jakým způsobem je provozuje:
Relativní obchody: jsou provozovány v rámci obchodníkovy živnosti:
Při pochybách platilo, že smlouvy obchodníkem uzavřené a dlužné úpisy jím podepsané patří do provozu obchodní živnosti.
Z pojmu obchodů byly vyloučeny smlouvy o věcech nemovitých, tzv. absolutní neobchody.
Obchodník (kupec)
Vedle pojmu „obchod“ je druhým nejdůležitějším pojmem Všeobecného obchodního zákoníku pojem „obchodník“. Obchodníkem je podle zákoníku ten, kdo provozuje obchody po živnostensku. Co jsou obchody, zákoník určuje, ale zároveň říká, že obchodem je to, co provozuje obchodník.
Obchodníkem mohla být osoba fyzická i právnická (viz ABGB). Obchodníkem mohl být muž nebo žena. Manželka však mohla být obchodníkem jen se souhlasem svého manžela (mohl být dán i mlčky).
Druhá kniha pojednává o obchodních společnostech. Byly jimi:
1. Veřejná obchodní společnost
2. Komanditní společnost
3. Komanditní společnost na akcie
4. Akciová společnost
5. Společnost s ručením omezeným
6. Tichá společnost
Obchodní rejstřík
AHGB zavedl pojem obchodního rejstříku, který měl význam evidenční a informační. Bylo určeno, co se má do obchodního rejstříku zapsat a podrobnosti pak upravovaly nařízení a výnosy ministerstev. Právní skutečnosti zapsané do obchodních rejstříků byly považovány za obecně známé a jejich neznalost nikoho neomlouvala.
Vliv na další rozvoj obchodního práva
Za trvání Rakousko-Uherska přijata celá řada právních předpisů, které obchodní právo dotvářely.
První Československá republika
Recepčním zákonem převzala ČSR právní řád platný na těch územích, z nichž nová republika vznikla. V Českých zemích nadále platilo právo rakouské, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pak právo uherské. Vznikl právní dualismus: Všeobecný obchodní zákoník byl prohlášen za „český“ a uherský obchodní zákoník z roku 1875 byl prohlášen za „slovenský“. Vláda ČSR vyvíjela snahy sjednotit obchodní právo, ale kvůli tomu, že obchodní právo mělo být závislé na občanském zákoníku, ale k tomuto nikdy nedošlo kvůli roku 1938.
Samotný zákoník byl zrušen roku 1950 a nahrazen byl tvz. Středním obchodním zákoníkem.
DOPLNIT ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON