ČPD- výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Košický vládní program, jednání o něm, jeho obsah a význam
Vyhlášen 5. 4. 1945. – programové vyhlášení vlády národní fronty Čechů a Slováků
Jednání o KVP proběhlo v Moskvě, zúčastnili se představitelé londýnského exilu a zástupci KČS, soc. demokratů, lidovců a SNR.
Budoucí vládu měly tvořit strany, které se zúčastnily moskevských jednání. Nesměly to být strany s pravicovými programy (údajná kolaborace s nacisty), (např. strana agrární)
Národní fronta Čechů a Slováků jmenována 4. 4. 1945 – předseda vlády Zdeněk Fierlinger, místopředseda Klement Gottwald. Následující den přijat KVP
Obsah KVP – týkal se všech základních politických, hospodářských a sociálních otázek, měl 16 článků.
Dík sovětskému svazu, budoucí postup ve válce, charakter armády, zaměření politiky na SSSR, vnitřní politika, uznání Slováků, postavení zakarpatské Ukrajiny, odsun menšin, potrestání zrádců a kolaborantů, konfiskace, znárodňování, rysy sociální politiky, odměňování mužů a žen, školství a kultura orientována na SSSR
Ovlivnil ekonomickou oblast
Postavení nejvyšších státních orgánů po roce 1945
Dekret o národních výborech a prozatímním shromáždění – stanovil otázky parlamentarismu po skončení války
Prozatímní národní shromáždění: zvoleno v nepřímých volbách. 300 členů (200 poslanců z Čech, 100 ze Slovenska). Základní úkoly PNS: potvrzení prezidenta ve funkci, ratihabice přijatých dekretů, příprava voleb do Ústavodárného shromáždění.
PNS se poprvé sešlo v říjnu 1945, potvrdilo ve funkci E. Beneše a vyslovilo důvěru vládě Fierlingera.
Ústavodárné shromáždění: jednokomorový zákonodárný sbor ČSR.
Vznikl na základě posledních demokratických voleb – cílem přijetí nové ústavy
Volby do nich opanovala KSČ – 31% mandátů. Předsedou 3. vlády Klement Gottwald
Budovatelský program
Na Slovensku zvítězila demokratická strana – reagovala na to 3. pražská dohoda, okleštila orgány SNR a stanovila povinnost předkládat návrhy nařízení centrální vládě
Po přijetí ústavy 9. května shromáždění rozpuštěno
Retribuce a její právní úprava 1945 – 1947
Dekret o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech velký retribuční dekret. Trestné činy kategorizovány do 3 skupin – proti státu, proti osobám, udavačství
Místní lidové soudy – 1 soudce a 4 laici. Řízení ústní a veřejné, proti rozsudkům nebylo opravných prostředků, trest smrti do 2 hodin vykonán
Dekret o národním soudu – zřídil národní soud v případě zvlášť vyjmenovaných osob (soudce a 6 laiků)
Sankcí – ztráta volebního práva. Vágní popis skutkových podstat – zneužíváno KSČ.
Malý retribuční dekret – provinění proti národní cti: provinil se ten, kdo nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení. Trestem pokuta do 1mil Kč nebo až roční vězení
Retribucí postiženo na 33 000 osob. 50% Němci 15 Maďaři zbytek Češi a Slováci. Trest smrti 713 osob, doživotí 741. dalších 20 000 osob trest v průměru 10 let.