ČPD- výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Mnichovská dohoda, příčiny a důsledky, neplatnost
Versailleský systém
Malá dohoda
Hitler, NSDAP
Více než 3miliony osob se hlásilo k německé národnosti 23%.
SdP – Konrád Heinlein
Stále se stupňující požadavky SdP
Březen 1938 – Rakousko anšlusem připojeno k říši – absence pohraničních opevnění u hranic s Rakouskem
Duben 1938 – Karlovarské požadavky (instrukce, aby stupňoval požadavky)
Došlo k částečné mobilizaci projev Hitlera ozbrojený puč v pohraničí – potlačen a SdP zakázána
Berchtesgaden – Hitler a Neville – německé požadavky
Bad Godesberg – Hitler a Neville – polské a maďarské požadavky
Mnichovský diktát + Vídeňská arbitráž
Důsledky: povinnost propustit Němce z policie a armády, ztráta 2/5 území, skoro 5 mil obyvatel, těžký průmysl, železniční spoje
Mnichovská dohoda absolutně neplatná jak z mezinárodního, tak vnitrostátního práva. Neshoda vůle s projevem, pakt spol. národů, pařížský pakt, rozpor s Ústavou apod.
Beneš abdikoval v důsledku dohody.
Oduznání mnichova postupně VB, potom Francie, Itálie, Němci až 1973.
Státoprávní změny v době druhé Č-SR
Přijetím mnichovské dohody začíná období druhé republiky
Hodžova vláda s Hlinkovci ještě před tím jednala o změně postavení Slovenska v rámci ČSR
V NS předložen návrh zákona o autonomii Slovenska – Hlinkovci tak učinili v součinnosti se SdP
Pražská vláda vyhověla návrhu a jmenovala J. Tisa ministrem pro správu Slovenska a Tisa předsedou slovenské autonomní vlády.
Podobná Situace v Podkarpatské Rusi
Z druhé republiky se stala federace- změna názvu na Česko-Slovenská republika
Národní shromáždění mělo taxativně vymezen okruh otázek spadajících do jeho pravomoci. Např. Změna ústavy, obrana státu, zahraniční politika.
Zákaz majorizace – Češi nesmí přesahovat Slováky
V Otázkách týkajících se pouze Slovenska byl příslušný sněm slovenskej krajiny. – úkolem bylo přijetí ústavy – volby vyhráli Hlinkovci
30. listopadu prezidentem zvolen dr. Emil Hácha – vláda podala demisi a předsedou nové se stál agrárník R. Beran
Volební systém, politické strany v první a druhé ČSR
Národní shromáždění po přijetí prozatímní ústavy voleno nebylo, bylo ustaveno dle Švehlova klíče (výsledky voleb do říšské rady 1911)
Prvními volenými orgány byla obecní zastupitelstva. Aktivní volební právo přiznání všem Čechům, tedy i ženám. Volební právo přiznáno i vojákům. Aktivní 21 let, pasivní 26
Volební období 4. leté, rozdělení mandátů podle poměrného zastoupení, v menších obcích většinový (poměrné pokud o to požádala alespoň 1/10 obyv.)
Pro poslaneckou sněmovnu aktivní volební právo 21 a pasivní 30. Senát 26 a 45
Projekt na zřízení žup
1927 příslušníkům branné moci a četnictva právo volit odňato
Politické strany: agrárníci (Švehla – utvořila koalici se soc. demokraty)
Čsl. sociálně dem. strana dělnická – V. Tusar – rudo-zelená koalice
Národní demokracie – K. Kramář, Rašín (až krajně pravicová)
Národní socialisté – podporovali Masaryka (Klofáč)
Slovenská strana lidová (A. Hlinka), oficiálně se přihlásila k fašistickému hnutí
SdP – Konrád Heinlein. Zásadně se podílela na rozbití první republiky