ČPD- výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vyhlášení samostatného československého státu, zákon č. 11/1918 SB. Národní výbory
Přijetí recepční normy – A. Rašín. Provolání národního výboru.
Recepční norma nestanovila formu st. zřízení, zajistila právní kontinuitu s předchozím režimem (přejaty rakouské (pro Česko) a uherské (pro Slovensko) zákony. Nebylo přejato to, co by odporovalo novému režimu.
Na Slovensku hlavním orgánem Slovenská národní rada. Přijata Martinská deklarace – vyjadřovala rozchod Slováků s Uhrami a jejich spojení s Čechy v jednom státě.
Národní výbory – docházelo k jejich rozšiřování v okresech a obcích. Měli vykonávat pravomoc na území zastupitelského nebo soudního okresu. Plnily funkci mocenského a správního aparátu. Zabezpečovaly rozmanité =úkoly v oblasti hospodářské, sociální či bezpečnostní. Na konci 1918 zrušeny.
Zákonodárství národního výboru československého, prozatímní ústava
Vrcholným zákonodárným orgánem – Národní výbor, i představitel moci výkonné.
Prozatímní ústava: stanovila formu zřízení – nejvyšší orgány – národní shromáždění, prezident, vláda
Německá a maďarská menšina nebyla zastoupena
Usnášení-schopnost (1/3 pro přijetí většina); pro změnu ústavy apod. 2/3 pro přijetí kvalifik. většina
Prezidenta volilo národní shromáždění – zastupoval stát navenek, velení branné moci, sjednávání míru, vypovídání války.. Právo veta.
Rozsudky a nálezy soudů vyhlašovány jménem republiky
Moc výkonná – vláda volena národním shromážděním a byla mu také odpovědná
TGM zvolen prezidentem a vláda v čele s K. Kramářem
Stanovení československých státních hranic a systém mezinárodních mírových smluv po 1. světové válce
Řadu měsíců po vzniku státu nebyl mezinárodně právně vymezen rozsah jeho území, nebyly hranice
Hned po vzniku snahy o odtržení některých území (Pošumaví, okolí Liberce, Ústní nad Labem, Znojmo)
Spor mezi Čsl. a Polskem (sedmidenní válka)
Versaillská konference, Saint-Germainská, Trianonská, Sévreská, malá Saint-germainská
Podkarpatská Rus – stala se nedílnou součástí republiky na základ ústavy 1920.
Situace na Slovensku v roce 1918 a jeho začleňování do ČSR v letech 1918-1923
Na schůzi v Martině přijala Slovenská národní rada Martinskou deklaraci. Novelizací bylo NS rozšířeno na 270 členů a 14 nových křesel vyhrazeno Slovákům – moc se tam nehrnuli
Vytvořeno ministerstvo pro správu Slovenska – Vavro Šrobár
Proti centralizačním snahám pražské vlády se postavila Slovenská Lidová strana – A. Hlinka – snažila se o autonomii pro Slovensko.
Ústava 1920 prohlašovala ČSR za jednotnou, nedílnou, jednotné občanství, územní organizace- župy (vím)
Jazykový zákon – československý jazyk
Ústava 1920
Nahradila prozatímní z 1918. Jiří Hoetzel. Společně s ní přijata další řada zákonů (Jazykový, volební řád do PS, či zákon o složení a pravomoci senátu)
Preambule: vzor ústava USA, československý národ vzdělaný, mírumilovný, pokrokový,…
Uvozovací zákon: zákony odporující ústavě, nebo dřívější ústavní zákony jsou neplatné. Nad ústavností měl dohlížet Ústavní soud
Jednotlivé hlavy – demokratická republika, hlavou prezident, jednotný a nedílný celek. Jednotné občanství.
Dvoukomorové národní shromáždění – poslanecká sněmovna (300 členů volena na 6 let (aktivní 21 pasivní 30)…. Senát 150 členů volen na 8 let – aktivní 26 let, pasivní 45), zákaz imperativního mandátu, právo suspenzivního veta, K platnosti usnesení (1/3 většina ); ústavní zákon apod. 2/3 kvalifik. většina
Prezident a jeho pravomoce
Vláda odpovědná poslanecké sněmovně
Nezávislý soudci, jmenováni trvale
Katalog občanských práv, zrušení šlechtických titulů
Rovnost občanů před zákonem