ČPD- výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Stadionova ústava 1849 a obnovení absolutismu
Přijata Stadionova ústava – centralistická
Měla katalog občanských práv
Jednotné mocnářství, které tvoří celní a tržní unii, hl. město Vídeň,
Silné postavení císaře, jednotné občanství, jednotný právní řád, rovnost před zákonem, říšské záležitosti – císař + říšský sněm, zemské záležitosti císař + zemský sněm
Říšský sněm – 2 komory (horní volena zemskými sněmy, dolní přímo lidmi (majetkový census))
Moc soudní má být nezávislá, veřejný proces a ústní
Stadionova ústava zrušena Silvestrovskými patenty
Význam Bachovského absolutismu pro vytváření základů moderního státního mechanismu a právního řádu
Zakotveno Silvestrovskými patenty: 1. rušil dosavadní ústavu, potvrzoval rovnost občanů a rušení roboty 2. rušil občanská práva a výslovně slíbil jen církvím uznaným státem. 3. stanovoval základní uspořádání státu.
Páteří Bachova neoabsolutismu ozbrojené složky, armáda, tajná policie, četnictvo
Na jedné straně represivní systém, na druhé liberální (v ekonomické oblasti) – základy kapitalismu
Trestní zákoník 1852 – zločiny, přečiny, přestupky (revize z roku 1803)
Trestní řád 1853
Živnostenský řád – živnosti osobní (svobodné a koncesované) a reálné, zákoník protidělnický (zaměstnavatel silnější pozice)
Horní řád - odstranil tradice feudálního práva
Obnovení ústavnosti v letech 1860 – 1861 s ohledem na poměry na Slovensku
Krize Bachova neoabsolutismu– rakouská armáda poražena fr.-sardinskými vojsky- Bach odvolán
Říjnový diplom – autor Antal Szecsen. – obnovení ústavního života v Rakousku, císař se zřekl absolutismu
1860 se stal ministerským předsedou baron Schmerling – ústava
Parlament (poslanecká (volena nepřímo zemským sněmem) a panská sněmovna (jmenována a dědila fci)
Centralistické tendence ústavy – zemská zřízení málo pravomocí – odpor českých politiků – politika pasivní rezistence
Říšská rada se mohla scházet v širší či užší podobě (bez uherských představitelů)
Rakousko-uherské vyrovnání- mezinárodní a domácí příčiny, obsah, význam, základní charakteristika uherského práva
Postavení monarchie se začalo zhoršovat (prohra u Hradce Králové) Rakousko nuceno opustit Něm. spolek
Požadavek na dualizaci říše
Přijato rakousko-uherské vyrovnání: monarchie se rozdělila na Předlitavsko a Zalitavsko
Společné věci akorát: panovník, zahraniční politika, vojenství a finance - na to zřízeny delegace
Prosincová ústava 1867 a uherská ústava 1867
Prosincová ústava: platila v Předlitavsku, jako první nebyla oktrojovaná, byla polylegální
Říšské zastupitelstvo 2 komory – poslanecká a panská sněmovna, stejně jako Schmerlingova
Katalog občanských práv (rovnost, zrušení poddanství, rakouští občané právo zakládat spolky a shromažďovat se, svoboda projevu, víry)
Říšský soud (řešil kompetenční spory orgánů veřejné moci a porušování ústavou garantovaných subj. práv)
Nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení, oddělení soudnictví a správy
Společné záležitosti (ot. č. 24)
Uherská ústava: tvořena obyčejovými normami, rakousko-uherské vyrovnání atd.
měla dvoukomorový sněm – horní komora šlechtici a duchovenstvo, dolní komora volena přímo na základě vysokého majetkového censu