ČPD- výcuc

Pillesdorfova ústava: platnost všude kromě Uher, Chorvatska a Benátsko-Lombardska

Princip dělení moci, silné postavení císaře

Říšský sněm poslanecká sněmovna a senát (virilitou princové, jmenování císařem, volení)

Občanská a politická práva obyvatel – nábož. svoboda, osobní svoboda, soudní řízení ústní a veřejné, svoboda projevu, tisku apod.

Kroměřížský návrh ústavy: méně centralistická. Jednotlivé země měly být částečně autonomní, 2 komorový sněm (sněmovna zemí – volena zemskými sněmy) a (sněmovna lidu- volena občany majetkovým censem), součástí katalog občanských práv

Dále pak Stadionova, silvestrovské patenty (Bach), říjnový diplom, Schmerlingova, Prosincová, (Uherská)

Základním principem poplatnický systém

Rozdělení voličů do 4 kurií: 1. velkostatkářská, 2. obchodní a živnostenská, 3. městská, 4. venkovská

Volby do zemských sněmů: 3 kurie (městská a živnostenská se spojily), ve venkovské kurii probíhaly volby dvoukolově

Volby do říšské rady – volilo se ve všech kuriích, prvně ale byla volena zemskými sněmy (poté přímá volba, aby se zlomila pasivní rezistence Čechů)

Taafeho reforma – pro volby do říšské rady snížila census z 10zl. na 5zl.

Badeniho reforma – zřídila pátou volební kurii bez censu (nejchudší) a pro 2 a 4. kurii snížila na 4. zl.

1907 všeobecné a rovné hlasovací právo- aktivní volební právo muži od 24 do 30 let

Základy moderního soudnictví

Nejnižší článek okresní soudy (civilní a trestní věci) poté zemské soudy (závažné trestní a některé civilní) vrchní zemský soud – odvolací instance nejvyšší a kasační soudní dvůr – v trestních věcech pouze soud zrušovací + soudil kompetenční spory

Po roce 1855 – místo okresních soudů – smíšený okresní úřad zemské soudy vrchní soudy nejvyšší

Po roce 1867 – okresní zemské a krajské vrchní nejvyšší

Mimo to specializované – živnostenské, patentní

Říšský soud – zakotven v prosincové ústavě – kompetenční spory a porušení ústavou garantovaných práv

Soudní dvůr – přezkum správních rozhodnutí

Státní soudní dvůr – žaloby proti ministrům, kteří porušili zemskou či říšskou ústavu

Revoluce 1848 předznamenala zánik vrchnostenských vztahů

Nová organizace – dvojkolejná správa – státní (nahrazující vrchnostenskou) a samospráva

Státní správa:

• 1. okresní správa – nově vzniklé okresy, v čele hejtman (právnické vzdělání)

• Bachův absolutismus – zvýšení počtu okresů – hejtmani nahrazeni okresními představenými, přibyla jim soudní pravomoc

• Prosincová ústava – vše změněno zpět, opět hejtman

• 2. Krajská správa: v podstatě přebývala, později zrušena, agenda přešla na zemskou správu

• 3. Zemská správa: vznikla jednotlivá místodržitelství, Praha, Brno, Opava, jak slábl vliv krajů, přebrala agendu, jednalo se např. o policii, veřejný pořádek, církevní správu.