ČPD- výcuc

1. Volby roku 1946 – výsledky a význam, ústavodárné národní shromáždění a vývoj do února 1948

VIZ OKOLNÍ OTÁZKY

• Volby do ústavodárného shromáždění proběhly 26. 5. 1946 – první a na dlouhá desetiletí také poslední přímé volby po 2WW.

• Přípustné byly opět pouze strany národní fronty – KSČ, lidovci, národní socialisté, sociální demokraté, strana práce, svobody, komunistická strana Slovenska

• ČSL rozděleno na 28 volebních krajů

• Aktivní volební právo 18 pasivní 21

• Komunisté 31% vyhráli – budovatelská vláda Klementa Gottwalda

• 2 návrhy ústavy Kubešův a Procházkův – nakonec V. Procházka

1. Ústava 9. května, její přijetí a realizace

• Nedemokratická, Beneš odmítl podepsat a raději rezignoval

• Práci vykonávalo Ústavodárné shromáždění pod taktovkou KSČ

• 3 oddíly- prohlášení, základní články a podrobná ustanovení

• Prohlášení povahu ideologického dokumentu, vysvětluje, proč je přechod k socialismu to nejlepší

• Základní články pojednávají o nejdůležitějších otázkách lidově dem. zřízení

• Podrobná ustanovení – katalog občanských práv – nově např. právo na práci

• Národní shromáždění 1 komorové (300 poslanců). Volební období 6 let.

• Prezident volen NS na 7 let

• Vláda silné postavení

• Slovenské národní orgány – zákonodárná SNR, výkonná – Sbor pověřenců (kompetence národní či regionální povahy)

• Národní výbory – výkon veřejné správy

• Soudy odděleny od správy

• Další kapitoly hospodářské zřízení, obecná ustanovení, závěrečná a přechodná ustanovení

• Ústava v praxi: rozpor mezi de facto a de iure. KSČ kumulovala moc.

1. Právnická dvouletka

• 1949-50 – navození právního stavu, který by umožnil prosadit ideové představy komunistické vlády

• Nutnost nového právního řádu zdůrazňoval i K. Gottwald

• Vláda uložila ministerstvu spravedlnosti vypracovat osnovy zákoníků a předložit ke schválení

• Právo mělo projít celkovou kodifikací a postupně nemělo být ani třeba

• Kodifikace měly unifikační charakter – ustanoveny kodifikační komise, pro občanské právo hmotné a procesní, trestní právo a zvláštní úkoly (např. autorské, obchodní, šekové)

• Návrhy- vysokoškolští pedagogové, soudci, prokurátoři, advokáti, laikové

• Příklad ze sovětského práva

• Návrhy se předkládaly tehdejšímu ministru spravedlnosti Alexeji Čepičkovi.

• Např. zákon o právu rodinném, občanský zákoník (střední kodex), občanský soudní řád 1950, trestní zákon a řád 1950, trestní zákon správní a řád správní 1950, zákon o organizaci JZD

1. Vývoj veřejné správy po roce 1948 (Národní výbory)

• Národní výbory byly zřízeny dekretem prezidenta č. 18./1944. Staly se základními správními institucemi

• Počítala s nimi i ústava 9. května – byly nově organizovány zákonem o krajském zřízení

• Ten rušil dosavadní zemské zřízení a došlo ke zřízení krajů (19 krajů), ty se dále dělily na okresy

• V Krajských městech zřízeny krajské národní výbory (orgány – předseda, rada, komise, referenti) byly podřízeny vládě

• Byly nadřízeny okresním národním výborům, které byly založeny na stejném principu

• Aktivní volební právo 18 let, pasivní 21, volební období 3 roky.

• V 60. letech se zmenšil počet krajů a okresů a byly větší

• Po roce 1967 mnoho novelizací, hierarchie nezměněná, existovaly však místní národní výbory s rozšířenou působností

• NV byly definitivně zrušeny zákonem o obcích 1990.