Otázky zápočet

Třetí pražská dohoda, 1946, stanovila, že návrhy nařízení musely být před projednáváním v plénu SRN předloženy vládě, která ho posoudila. Dospěla-li k názoru, že návrh nespadá do kompetence SNR, je v rozporu se zákonem či vládním programem, neměla o ní SNR vůbec jednat.

1. Ústava 1920 ( tvůrci, principy atd.)

– Text byl výsledkem konsenzu politických stran – sociální demokracie, agrární, lidové, národních soc. a národních dem.

– nahradila Prozatímní ústavu (1918), č. 121/1920 Sb. + společně přijat i jazykový zákon a vol. řád do PS

– Přijata 29. února 1920. Nabyla účinnosti 6. 3. 1920. Autorem byl Jiří Hoetzel a kolektiv František Weyr, Alfred Meissner, František Hnídek, Václav Bouček. Platila do roku 1948.

–ústava ve formálním smyslu – tj. že se sama sebe za ústavní označuje; rigidní – na změnu byla potřeba 3/5 v obou komorách. polylegální – složena z více ústavních zákonů, odsouhlasen bez souhlasu něm. stran

– teorii čechoslovakizmu

Uspořádání ústavy:

preambule (inspirace americkou úst.),

uvozovací zákon – zrušovací klauzule (ruší zák. v rozporu s ní nebo rep. formou státu), dozorovat měl ÚS – 7 členů (2 NS, 2 NSS + 2 a předseda jmenuje prezident)

Ústavní listina – týká se státního zřízení, lidu, Podkarpatské Rusi atd.

Ústava má 6 hlav, 134 § – řeší moc zákonodárnou, výkonnou, soudní,…

1. – ČSR dem. rep., nedělitelnost území, uznání hranic, Podkarp. rus

2. – Z – dvoukomorové Nár shm. (PS, S), Ústava vylučovala současné členství v obou sněmovnách. Zakotven byl i zákaz imperativního mandátu. Obě sněmovny se scházely dvakrát ročně – na jarním a podzimním řádném zasedání, které svolávat i ukončoval prezident. Sněmovna byla usnášeníschopná, byla-li přítomna třetinazastupitelů. K platnosti usnesení byla vyžadována většina přítomných, vyjma vyhlášení války a změny ústavy, kde byla vyžadována třípětinová většina. Vůči zákonům měl prezident republiky právo suspenzivního veta. V případě, že byl vládní návrh zákona Národním shromážděním odmítnut, mohla o takovém návrhu vláda vyhlásit referendum.

V době, kdy některá sněmovna nebyla ustavena, vykonával její pravomoc 24členný výbor, tvořený 16 členy Poslanecké sněmovny a 8 členy Senátu tj. stálý výbor Nár. Shm.. Zapovězena mu však byla volba prezidenta, vyhlašování války či změna ústavy (§ 54 odst. 8). Do dvou měsíců poté, kdy se sněmovny sešly, podléhala přijatá opatření ratihabici, jinak pozbývala platnosti.

1. –V – vláda, prezident, min. nižší správní úřady;

– postavení prezidenta – zastupování st. navenek, jmenování vlády a předsedy, branná moc, milosti, možnost stíhat je za velezradu, nebyl odpovědný

– vláda –odpovědná PS, veškerá vládní nařízení musel podepsat premiér a příslušný min.