Výpisky z Kabrhela

Berlíně → zde Hitler oznamuje, že zbytek Čech a Moravy bude okupován Německem → 
Hácha souhlasí (po vyhrožování, že bude bombardována Praha) → 

v noci ze 14. na 15. března 1939 začalo obsazování zbývajícího území 
16. 3. 1939 vydán Výnos Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava 

(75/1939 Sb. z. a n.) → Protektorát formálně koncipován jako autonomní součást Třetí říše, 
jednalo se však o fikci 

na území Protektorátu vedle sebe působily dvě skupiny orgánů - autonomní a říšské 
zdánlivou formu parlamentu mělo plnit tzv. Národní souručenství - jediné povolené politické 

hnutí, v něm sdruženi takřka všichni muži Protektorátu 

Říšské orgány 

nadřazeny autonomním orgánům 
Říšský protektor 

nejvyšší článek soustavy říšských orgánů, "zástupce Vůdce a říšského kancléře" 
prakticky neomezený, mohl vydávat i rušit právní normy 
podléhala mu autonomní správa, mohl rušit veškerá soudní nařízení 
protektoři: Konstantin von Neurath, Reinhard Heydrich, Kurt Daluege a Wilhelm 

Frick 

Státní tajemník 

zástupce říšského protektora 
po celou dobu trvání Protektorátu jím byl K. H. Frank 

Státní ministerstvo 

vzniká  po  Heydrichově  smrti  a  přebírá  na  sebe  většinu  jeho  pravomocí  (např. 

vydávání právních předpisů) → funkce protektora spíše "ceremoniální" 

v čele K. H. Frank 

Nižší orgány 

oberlandráty  -  působily  na  nižší  pozici  státní  správy,  dohled  nad  německým 

obyvatelstvem na území Protektorátu + dohled nad obecní a okresní samosprávou, 
r.  1942  Heyrichova  reforma  přenáší  část  agendy  oberlandrátů  na  autonomní 
orgány → ty je vykonávaly "z příkazu Říše"