Výpisky z Kabrhela

ekonomické  poměry,  existence  měst  se  odvíjela  od  udělených  privilegií,  dvě  větve: 
sasko-magdeburská  x  švábsko-norimberská,  do  značné  míry  se  odvíjelo  právo 
každého města autonomně, kodifikace: Kniha písaře Jana, Práva městská království 
českého (Koldín) 

právo  pozemkové  vrchnostenské  -  upravovalo  vztahy  mezi  vrchností  a  poddanými  a  mezi 

poddanými  navzájem,  hlavně  obyčejový  charakter,  ale  i  zásahy  zemského  a  městského 
práva 

kanonické  právo  -  pro  duchovenstvo,  ale  někdy  i  zásahy  do  světských  stavů  (např.  právo 

rodinné pod kanonickým právem), kodifikace: Corpus iuris canonici 

 
7. Ústřední orgány a instituce českého státu do roku 1526 

v čele feudálního státu panovník, kolem něj skupina velmožů, ti přenášeli panovníkovu vůli 

poddaným  →  nejstarším  orgánem  sjezdy  velmožů  =  dvorské  sjezdy  →  postupně  se 
vyvinuly v zemský sněm, zemský soud a královskou radu 

královská rada - tvořena politickými rádci panovníka, zpočátku pevně nevymezena, panovník 

si  její  členy  vybíral  podle  potřeby,  později  tvořena  hlavně  zemskými  úředníky,  po  roku 
1526 nahrazena tajnou radou 

stavovské sněmy - vrcholný orgán středověkého státu, rozhodující zemské sněmy → ty od 13. 

století, nejdříve se jich účastnili jen nejbohatší šlechtici a zástupci duchovenstsva, na konci 
13. století i zástupci měst, stavy rozděleny do kurií, k přijetí usnesení nutný souhlas všech 
kurií,  za  husitských  válek  nejvyšší  zemský  orgán  (země  byla  bez  panovníka),  zemské 
sněmy delegovaly své členy na generální sněm zemí Koruny české