Výpisky z Kabrhela

na tvrobě práva se podílel i zemský soud svými nálezy → pokud nenašel řešení ve zvykovém 

právu,  mohl  volně  nalézat  právo  →  rozhodnutí  zapisovány  do  zemských  desek,  měla 
precedenční charakter 

do zemských desek zanášeny i usnesení zemského směnu 
landfrýdy - zvláštní pramen práva, měly zajistit mír, pořádek a bezpečnost na daném území, 

např. r. 1388 uzavřen mezi Joštem, olomouckým biskupem a moravskou šlechtou 

kodifikace: 

Horní  zákoník  Václava  II.  (1300,  upravoval  podmínky  pro  těžbu  stříbra  a  jeho 

zpracování  +  zavedení  nové  měny  -  pražského  groše,  podíl  panovníka  na  těžbě, 
zajištění bezpečnosti práce, vyplácení mezd, délka pracovní doby,...) 

Maiestas  Carolina  (1355,  měla  zastavit  nárůst  moci  šlechty,  snaha  Karla  IV.  zajistit 

majetek  krále,  omezit  libovůli  šlechty  při  stanovení  trestů  za  různé  přestupky, 
ustanovení, že poddanská odúmrť připadne panovníkovi a další výhody pro panovníka 
→ šlechta však proti, 1355 na generálním sněmu definitivně zamítnuto → konec nadějí 
pro vydání + Karel IV. prohlásil, že návrh shořel → dochováno však v rožmberském 
archivu) 

Vladislavské zřízení zemské (1500, vydáno Vladislavem II. Jagellonským, posílení moci 

šlechty,  naopak  oslabení  měst  →  tyto  stavy  si  prý  nejsou  rovny,  města  poddanými 
krále,  starobylý  charakter  ustanovení,  aby  byla  práva  šlechty  považována  za  dávno 
nabytá, právní zakotvení vztahů mezi králem a stavy a mezi stavy navzájem, města se 
snaží hlavně udržet své ekonomické výsady, právo třetího hlasu na sněmech a výsadní 
pravomoc  soudit  měšťany,  zřízení  vytvořeno  obráceným  způsobem  než  v  okolních 
zemích → stavy limitovaly panovníkovu moc ve svůj prospěch)