Výpisky z Kabrhela

 
9. Systém středověkého českého práva (do začátku 17. století) 

viz otázky č. 6 a 10 

 
10. Zemské a městské právo (povaha, nejdůležitější prameny) 

Zemské právo 

právní postavení šlechty, svobodníků a věci týkající se svobodných, tj. zemskodeskových 

statků + postavení a vztahy státních orgánů 

dlouho obyčejový charakter (první kodifikací Vladislavské zřízení zemské), málo zásahy 

panovníka 

doplňováno  a  rozšířováno  nálezy  zemského  soudu  a  usneseními  zemských  sněmů  → 

zapisováno do zemských desek 

Zemské desky - vznik kolem r. 1260 spolu se vznikem zemského soudu, zapisoval se do 

nich průběh soudního jednání před zemským soudem + sem byly zapisovány převody 
majetku,  více  druhů  →  větší  zemské  desky  (kvaterny  trhové  o  manipulaci  se 
svobodným  majetkem;  kvaterny zápisné větší o  dluzích  větších  než  100  kop  grošů)  a 
menší  zemské  desky  (kvaterny  půhonné  se  zápisy  o  trestněprávní  agendě  soudu, 
zapisovaly se do nich půhony; kvaterny zápisné menší o dluzích menších než 100 kop 
grošů),  desky  památné  (od  15.  století,  obsahovaly  prozatímní  zápisy,  co  má  být  na 
příštích  zasedáních  zemského  sněmu  projednáno,  později  se  sem  vkládaly  sněmovní 
usnesení i obecné nálezy → významný pramen zemského práva) 

Zemské soudy - nejvyšší šlechtické soudy, mohly volně nalézat právo → nálezy se pak 

zapisovaly  do  zemských  desek  a  staly  se  tak  pramenem  práva,  předsedal  mu  sám 
panovník,  ten  se  mohl  nechat  zastoupit  jím  určenou  osobou  (zpravidla  nejvyšší 
purkrabí), jednání řídil zemský sudí, přísedícími byli šlechtici (vyšší i nižší), samotné 
líčení se dělilo na tři části - půhon, líčení pře a exekuci