Otázky ke zkoušce

Vedlejší otázky:

• Poenální žaloba na duplum – např. actio furtiva – nebyl-li přistižen

• Prodání dlužníka – lex Poetilia - zakázáno

• "venditio trans Tiberi" – prodej dlužníka do ciziny

• Dědici vlastní a nutní – podléhali přímo jeho moci (stali se z nich osoby sui iuris), museli být v testamentu zmínění – buď jim něco odkázáno, nebo řádně vydědění (syn musel být vyděděn explicitně, ostatní klidně hromadně) – pokud nebyli – nastává posloupnost proti testamentu

• Vznik manželství souhlasem – sui iuris – jejich souhlas, alieni iuris – souhlas toho, jehož moci podléhali

• Co byla plebiscita – usnesení plebejského tribunátního shromáždění – původně závazná jen pro plebs; například Lex Aquillia de damno

• Jaký vliv má na zástavní právo dospělost pohledávky? – pokud není dospělá pohledávka splněna, zástava může vlastníkovi propadnout, nebo ji může k zahojení své pohledávky prodat

• Do ut facias – dávám, abys udělal – realný kontrakt nepojmenovaný

• Interdikt Quorum bonorum – interdikt na vydání dědictví praetorskému dědici

• Co je to držba pravá – držba civilní, může vést k usucapiu (x přirozená, detence)

• Popiš nález pokladu jako originární nabytí vlastnictví – podmínky, původně, poté změna

• Charakterizuj pactum – vedlejší úmluvy ve smlouvě, žalovatelné samostatně (pacta legitima)

• Kdo je to mandatář? – ten kdo přijal a vykonává příkaz

• Formální prameny práva za dominátu – vulgarizace práva, výlučným pramenem císařské konstituce (leges generales), které byly doplňovány interpretacemi (snaha o vysvětlení obsahu) + studium odborných právnických knih

• Může se odkaz nabýt ještě před smrtí zůstavitele a za jakých podmínek? – nemůže, smrt zůstavitele je jedna z hlavních podmínek

• Kdo je to komodant? – ten, kdo propůčuje individ. urč. věc komodatáři (Commodatum)

• Vysvětli reivindikační žalobu – žaloba vindikační, k ochraně kvirit. vlastnictví (fikce na pekuniární kondemnaci – vydej věc/ nebo hodnotu)

• Má obžalovaný u reivindikační žaloby nějakou obranu a nějaký nárok? – z počátku, když mancipační věc nabyl tradicí – exceptio rei vindictae ac traditae (věc koupil, žaloba neoprávněná). Pokud věc nekoupil, má retenční právo nevydat věc, dokud mu nebudou uhrazeny nutné náklady (popř. užitečné)

• Mimořádné prostředky magisterské – zásah praetora z moci impéria do určité situace – praetorské stipulace, interdikta (prohibiční, exhibiční a restituční), mission in possessionem – uvedení do držby, in integrum restitutio

• Co znamená vada pro právní jednání? Pokud je to vadá závažná – negotium nullium, pokud je to vada méně závažná – právní jednání je naříkatelné

• Testament vojenský – druh testamentu dle ius civile, měl různé formální ústupky

• Kdo je to debitor? - dlužník

• Sňatky mezi patriciji a plebeji -= contubernium – faktické soužití závislé na vůli pána otroka, nemá žádné právní důsledky

• Naturální obligace – vznikne závazek, ale dlužitel není zavázaný plnit a věřitel nemůže vymáhat – je to na dobrovolnosti, pokud ale plní, nemůže se dožadovat vrácení

• Intercesse privativní – intercessor se zavazuje místo dlužníka, ten je osvobozen - novací

• Rozdíl kolon x otrok – kolon byl svobodný zemědělěc, který si pronajímal půdu, pro svoji obživu. Otrok byl člověk bez právní subjektivity.

• Fiducie –předchůdce zástavního práva. Dlužník převedl mancipací/injurecessí do vlastnictví fiduciáře určitou věc, kterou se věřitel zavázal po splnění pohledávky vrátit (z počátku jen morální příslib)

• Personální exekuce – domácí vězení + 3x vystavení na fóru prodej

• Oprávnění emfyteuta – mohl pozemek užívat a požívat plody, které nabýval pouho separací, mohl měnit hospodářské určení pozemku, ale ne ho zhoršit, byl chráněn actio utilis (žalobám podobným vlastnickým žalobám)

• Věci nezpůsobilé k vydržení – extra commericum, věci ukradené, věci státní, …

• Kdo je fiduciární dědic - Dědic pozůstalosti obtížené univerzálním fideikomisem.

• Co si může nárokovat žalovaný u reivindikační žaloby – náhradu nutných/užitečných nákladů

• Dolus – zlý úmysl/podvod

• Dolus - animus furandi – zlý úmysl při krádeži, opravdu chtěl ukrást

• Fas – trojí vydělení fas- ius – mos. Právo božské, původně byly vymezeny nefas – co je bohem zakázáno a jako protipól vznikly fas, tedy platná pravidla, která se měla dodržovat.

• Ležící pozůstalost – pozůstalost mezi smrtí a koncem delace/převzetím pozůstalosti. Původně byla ležící pozůstalost považována za věc ničí a mohla se okupovat, později měla zvláštní míru právní subjektivity a za Justiniána – PO svého druhu

• Manželství přísné a volné – cum manu/sine manu, jiné postavneí manželky, jiný způsob uzavírání manželství a majetkových vztahů

• Nominatio iudicem – jmenování soudce, jeden z obsahových kusů formule

• Bonitární vlastnictví – vznikalo pouze k mancipačním věcem nabytým tradicí

• Ius provocationis – právo odvolat se proti rozhodnutí magistráta k lidovému shromáždění

• Lhůta u inventáře – do 90 dnů ho musel sestavit

• Depositum – druh reálného kontraktu – dvoustranný nerovný, uložení depozitáři své věci

• Heredites petitio - dědická žaloba na vydání pozůstalosti (obdoba vindikace)

• Hypotéka – druh zástavního ručení

• Exekuce podle Z12D – mohla být i exekuce na člověka. Pokud neplnil, dostal 30 dní lhůtu na splnění, pokud i tak neplnil -> 60 dnů domácí vězení + vystavení na foru -> prodání do otroctví; změna lex Poetelia 326 př.n.l.

• Jak vznikají reálné kontrakty? – až předáním věci! Do té doby si to mohl i rozmyslet

• Je-li manželka pod otcovskou mocí svého otce, kdo jí má nad dětmi z tohoto manželství? – má jí pater familias

• Intercesse tacitní – intercesse mlčky, ten kdo přejímá dluh ho přejímá jako dlužník hlavní

• Mancipační věci – italské pozemky, otroci, zvířata k práci, služebnosti k půdě venkovské

• Může spoluvlastník s věcí nakládat libovolně – jen se svým podílem, jinak původně v absolutním shodě, pozdějí hlas většiny

• Co je testament? - poslední vůle – ius civile, ius honorarium, justinián

• Jak se nazývá obligace mezi sui iuris a alieni iuris – naturální obligace

• Co je to mos? – je to morálka, doplňovala římské právo; popřípadě je to právní obyčej

• Nevýhody fiducei – předchůdce zástavního práva – fiduciář se mohl předmětu lehce zmocnit (byl vázan z počátku jen morálním slibem) také její formálnost (pouze mancipace a injurecesse)

• Jaké podmínky musely nastat, aby se z mores maiorum stalo consuetudo? – jsou to právní obyčejem, jako dnes usus longeanus a opinio iuris / popřípadě užití v praxi, či sepsáním

• Co to je generická obligace? – obligace cílená na věci druhově určené (ty nezanikají)

• Proti kterým pohledávkám nebylo možno uplatnit kompenzaci?

• Kvazipupilární substituce – projev otcovské moci, ustanovil dědice svému podřízenému potomkovi pro případ, že by se zbláznil

• Co to jsou synallagmatické smlouvy? – dvoustranné rovné (konsensuální mimo mandatum, reálný nepojmenovaný)

• Essentialia negotii – podstatné části negotia, které musely být zmíněny

• Jaký je rozdíl mezi praescriptio longitus tempus a civilním vydržením? – civilní vydržení nebylo užít u provinčních pozemků a mezi peregriny; u civilní – po určitou dobu se musí chovat jako vlastník | u preskripce – po určitou dobu se jako vlastník chovat nesmí promlčuje se jeho právo na žalobu; movitost 3 roky jinak 10 let mezi přítomnými / 20 let, později měl právní ochranu, kterou mohl odrazit i žaobu bývalého vlastníka

• Popiš specifikaci – originární způsob nabytí vlastnictví, zpracování materiálu výrobek

• Interdikta – mimořádné prostředky magisterské, především proti svémocnému rušení stávajích poměrů osobních i poměrů majetkových; byly exhibitorní, prohibitorní, restituční / reokupační a retenční)

• Charakterizuj Pignus – zástava ruční, druh reálného kontraktu

• Locatio Conducio Rei – druh konsensuálního kontraktu, pronájem, synallagma

• Rapina – druh deliktu, oddělila se od furtum, ozbrojené/násilí (loupež)

• Jak nazýváme právo k uzavření sňatku? – ius connubium

• Co se stane, když dědic v testamentu poplete podíly (2/3synovi, 1/3 vnukovi a 1/3 dalšímu vnukovi)? – sníží se dle daných poměrů

• Rozdíl mezi podmínkou nutnou a podmínkou nemožnou – vlastně to nejsou podmínky v pravým smyslu, jedna se splní určite, druhá se určitě nesplní

• Actio communi dividundo – žaloba na rozdělení spoluvlastnictví (PO, Societas, Dědictví)