polit

Strany a hnutí mohly předkládat své kandidátní listiny příslušnému krajskému úřadu do 2. srpna 2016, losování čísel hlasovacích lístků proběhlo 23. srpna 2016

Volby do zastupitelstev obcí se v Česku uskutečnily ve dnech 10. a 11. října 2014[1] společně s volbami do třetiny Senátu. Termín voleb oznámil prezident Miloš Zeman 12. června 2014.[2]

V těchto volbách bylo rozděleno více než 62 300 mandátů. Více než 5 000 jich obhajovala ODS, přibližně 4 500 ČSSD, 4 000 KDU-ČSL a více než 3 000 KSČM.[3] Celkem kandidovalo na tato místa více než 234 000 kandidátů, z nichž byla téměř třetina žen. Poprvé mohli volit i občané zemí Evropské unie, jež mají na území obce přechodný pobyt; dříve mohli do zastupitelstev volit pouze občané zemí EU s trvalým pobytem na území obce

61 Volby do EP

Volby do Evropského parlamentu se konaly od 10. června 2004 do 13. června 2004 v 25 členských státech Evropské unie

Výsledky ukázaly porážku vládních stran a zvýšení počtu zástupců euroskeptických stran. Rovnováha sil v parlamentu zůstala stejná (největší skupinou zůstalo EPP-ED a druhou největší skupinou zůstal PES). Oproti minulým volbám z roku 1999 přibylo přes 10 nových členských států.

Konzervativci a křestanšní demokraté

Sociální demokraté

liberalisté

Zelení a regionalisté

Komunisti, Demokratičtí socialisté

Euroskeptici

Národní konzervativci a euroskeptici

Nezávislí

22 Občanská společnost a její funkce

Občanská společnost je termín pocházející z 18. století, ačkoliv samotný institut občana je znám a prochází vývojem již od starověku.[1] Občanská společnost je velmi široký pojem zkoumaný především politickou sociologií.[2] Existuje mnoho různých definic, z nichž lze vybrat kupříkladu „souhrn nevládních organizací a institucí které projevují zájmy a vůli občanů."[3] Další možný náhled na občanskou společnost je jako na prostor mezi státem a byznysem, do kterého patří například rodiny, vzdělávací instituce, nejrůznější spolky, profesní komory atd. Takováto občanská společnost je považována za klíčovou pro fungování svobodného a demokratického státu,[4] neboť západní sociální vědy mají obecně za to, že pro zdravé fungování demokracie nestačí pouhá soutěž volených politických stran.[5]

Do občanské společnosti můžeme řadit mimo jiné tyto instituce:

Nevládní neziskové organizace

• Do nevládních organizací řadíme zejména privátní nepodnikatelské skupiny nebo jednotlivce, snažící se prosadit své zájmy nenásilnými prostředky. Často se pohybují i v mezinárodní politice a orgány jako OSN nebo EU jim mohou udělit status poradců. [6]

• Může se například jednat o nejrůznější spolky, nadace, ale také i státem registrované církve nebo různé náboženské společnosti.

Zájmové skupiny

• Politologové rozlišují zájmové skupiny na ty, jež usilují o získání politické moci a odpovědnosti, hovoříme o politických stranách a na ty, které se sice snaží ovlivňovat moc, ale převzetí příslušné politické odpovědnosti se brání, obvykle nazývány jako zájmové skupiny.[7]