Politologie výpisky

II. Autoritarianismus
- komunistické státy, kdysi SSSR, stále Čína, S-Korea, Mongolsko
- menší vazba na ideologii
- Linz: pol.systém s omezeným, neodpovědným pol.pluralismem, kt.nemá vypracovanou vůdčí ideologii, ale zato výraznou mentalitu, vyznačuje se absencí intenzivní a extenzivní pol.mobilizace a vůdce/malá sk.vůdců disponuje mocí, kt.formálně má nejasně vymezené, však snadno předvídatelné hranice
- charakteristické znaky:
a) možná existence odlišných pol.postojů
b) možná svobodná existence subjektů, kt.jsou nezávislé na pol.moci (církev, VŠ aj.)
c) občanům není vnucována ideologie
d) vládne 1 člověk/malá sk.osob (oligarchie)
e) neexistuje 1 pol.strana, kt.by splývala se státem

- rozdíly mezi oběma: problém legitimity, otázky autoritářské osobnosti, pol.vůdcovství, totalitní ideologie a autoritativní mentality

13. Přechody k demokracii (tranzit). Tři vlny demokracie/demokratizace. Třetí vlna demokracie.

- tranzit = přechod od nedemokratických pol.systému k demokracii
- teoretické přístupy k tranzitu = tranzitologie
- podstata přechodu = proces demokratizace
- Huntingon: koncepce 3 vln demokratizace (zároveň i protivln):
1. vlna = 1828-1926, USA, VB, Fr, It, Belgie, Holandsko, Argentina, ČSR, Polsko
1. protivlna = 1922-1942, It, Polsko, Litva, SRN, Rak, Brazílie, Argentina, Šp, ČSR
2. vlna = 1943-1962, SRN, Rak, Jap, It, Brazílie, Kostarika, Kolumbie, Peru, Venezuela, Indie,
Srí Lanka, Izrael, Nigérie
2. protivlna = 1958-1975, Peru, Brazílie, Bolívie, Chile, Uruguay, Pákistán, Řec, Nigérie, Filipíny
3. vlna = od 1974, vypuknutím tzv. karafiátové revoluce v Port, Šp, Řec, Ekvádor, Peru, Argentina,
Tchaj-Wan, J-Korea, Pákistán, Filipíny, Polsko, Maď, NDR, ČSR, Rumunsko, Panama, Chile,
Nikaragua, RJA podle H.nejvýznamnější globální trend 20.st.
- liberalizace (= oslabení stávajícího systému) x demokratizace (= vznik a fungování nových dem.institucí)

14. Přechod k demokracii v ČSSR, ČSFR a ČR

- zahájen řadou ústavních změn odstranění čl.4 Ústavy ČSSR o vedoucí roli KSČ a dalších souvisejících ustanovení (o marxismus-leninismu)
- konsenzuální stanovení prozatímních pravidel hry kooptace nových poslanců odstranění předchozího politického personálu a jeho metod práce (abdikace Husáka, volba Dubčeka předsedou Federálního NS a koncem 1989 volbou Havla prezidentem ČSSR)
- volební zákon: systém poměrného zastoupení + uzavírací klauzule 5%
- soubor Z týkajících se pol.práv občanů – Z o sdružování, Z o právu shromažďovacím, Z o právu petičním
- 1. svobodné volby 8.-9. 6. 1990 do obou komor Federálního shromáždění a do ČNR + SNR období hledání konsenzu pro stanovení definitivních pravidel hry
- hodina právníků = otázka státoprávního uspořádání vztahů mezi Čechy a Slováky nevyšlo
- vytvoření 2 suverénních států rozdělení ČSFR na základě ÚZ 542/1992 O zániku ČSFR k 1. 1. 1993 vznik 2 nových států – ČR + SR def.pravidla hry každý zvlášť (Ú SR a Ú ČR)
- Ú ČR: zákonodárná moc = bikamerální PČR (PS + Senát), výkonná moc = prezident + vláda, soudní orgán ochrany ústavnosti = ÚS, soustava soudů = NS + NSS + vrchní, krajské a okresní soudy, orgány územní samosprávy = zastupitelstva obcí a krajů
- PS vznikla z ČNR, Senát až po volbách 1996, prezident zvolen 1993, kraje 2000, ombudsman 2000 Motejl, Generální inspekce bezpečnostních sborů 2012