Politologie výpisky

19. Evoluce politických stran

- zárodky pol.stran v tzv. klubech toryové a whigové (VB), jakobíni a girondisté (Fr)
- předchůdci dnešních stran = elitární, honorární a kádrové strany transformace v strany masové = rozšíření členské základny (reakce na demokratizaci)
- masové strany – vznik v 2. pol. 19.st., zpočátku strany soc.demokratické, později i liberálové konzervativci
- Kirchheimerova analýza systému stran Z-Evropy: transformace pokračovala výsledkem = strana „catch-all“ party
- catch-all party – orientace na co nejširší vrstvy voličů na základě deideologizace programu, snížení role členství ve straně, široce koncipovaná územní struktura, růst významu stranických vůdců (personalizace) + specializovaných expertů (profesionalizace)
- Mair + Katz: nový typ = strany kartelu = novou oporu představuje stát, který je financuje

20. Typologie politických stran. Stranické rodiny.

- snahy o typologii – 19.st.: konzervativní x liberální, pravice (monarchistické a statkářské, později konzervativní a křesťansko-demokratické) x levice (liberální, později soc.demokratické a komunistické)
- typologie stran (stranických rodin):
a) sociálně demokratické (socialistické)
b) komunistické (radikálně levicové)
c) zelené (ekologické)
d) křesťansko-demokratické
e) liberální
f) konzervativní
g) krajně pravicové
h) regionální a etnické
- Blondelova typologie podle ideologicky rozdílných skupin stran:
a) liberálně demokratické – spíš dem. než monokracie, střed mezi rovnostářství/individualismus
b) autoritativně rovnostářské – bývalé vládnoucí v zemích stř.a V-Evropy
c) tradiční konzervativní – v zemích Třetího světa, odmítají změny vedoucí ke ztrátě kontroly
d) populistické – v Třetím světě, zdůrazňují roli státu = prostředek pro dosažení rozvoje spol.
e) individualisticko-autoritativní – v zemích Třetího světa, replika evropských fašistických stran
- Duverger: základ odlišení strany kádrů (orientace na významné osobnosti) a strany masové (orientace na členy – finanční příspěvky, centralizovaná a pevná struktura)
- Neumann: strany individuální reprezentace (cíl účasti ve volbách) a strany soc.integrace (účast ve volbách, zároveň však snaha o vliv ve všech oblastech denního života členů)

21. Zájmové organizace. Lobby a lobbismus.

I. Zájmové organizace
- výrazem institucionalizovaných zájmů různých soc.skupin
- podobné pol.stranám organizační strukturou + uskutečňováním zájmů x liší se od pol.stran realizací zájmů
- neusilují o realizaci zájmů prostřednictvím získané moci, ale pomocí vlivu (nátlaku) na zastup.sbory a jejich členy a st.aparát uplatňují nátlak na centra st.a pol.rozhodování termín skupina tlaku (pressure group)
- prosazují zájmy partikulární (regionální, profesionální, ekonomické aj.)
a) org.institucionální – armáda, byrokracie (st.aparát), církev aj.
b) org.ochranářské – prosazují ek.zájmy svých členů odbory, org.průmyslníků, profesní komory aj.
c) org.podporující (promotional) – požadující zrušení/obnovení tr.smrti, ekologické org. aj.
d) org.obyčejové – nejsou pro realizaci specifických cílů, rodiny, kmeny, kasty aj.
- používané metody prosazení zájmů:
a) přímé kontakty – mezi zájm.sk. + st.orgány
b) nepřímé kontakty – prostřednictvím pol.stran/prostředků masové komunikace