Politologie výpisky

33. Komunikace, pojem masové komunikace. Média, masová média. Klasifikace masových médií.

- komunikace = přenos informací pomocí jazyka
- rozlišení na sdělování informace na intelektuální a emotivní, slovní a nevýslovné
- masová společnost = char.centralizace byrokratického státu a odcizováním člověka od jeho prvotních soc.sk.
- masové sdělovací prostředky = snaha cíleně ovlivnit nálady ve společnosti
- komunikátor = ne jedinec, ale specializovaná org.s vysokou dělbou práce a nákladným tech.vybavením
- 1.masmédiem = tisk, postupně přichází rádio, dnes nejvíce TV a internet
- tisk známý od 15.st., skutečný masový charakter až v 19.st. předpoklad zlacinění tisku, vyšší gramotnost
- růst volného času růst významu masových prostředků (TV)
- vynález telegrafu a telefonu vyšší rychlost přenosu zpráv
- současný svět ozn.jako globální vesnice
- teorie dvoustupňové komunikace a názorových vůdců: masmédia neovlivňují většinu jedinců přímo, ale prostřednictvím názorových vůdců 2 hl.sk.názorových vůdců podle Mertona: lokální x kosmopolitní
- klasifikace masmédií viz otázku č.36

34. Informační funkce médií. Gatekeeping. Agenda setting.

- informační fci představuje zpravodajství teorie masové komunikace analyzuje faktory, kt.působí na produkcí zpráv gatekeeping = hlídání brány = výběr událostí, kt.se stanou zprávami
- Galtung a Holomboe-Rugeová: 12 faktorů (zpravodajských hodnot), kt.z událostí mohou vytvořit zprávu:
a) frekvence – časové rozpětí
b) práh pozornosti
c) jednoznačnosti
d) význam – např.přímý důsledek
e) souznění – splňuje očekávání
f) překvapení
g) kontinuita – pokud se dostala už jednou, může znova
h) variace – např. zahraniční politika
i) vztah k elitním národům
j) vztah k elitním osobám – mocné národy a osobnosti
k) personifikace – osoby slouží k identifikaci
l) negativita
- gatekeeper = řada pracovníků mediální org.odpovědných za výběr informací
- zprávy jsou inspirovány mýty Luleho 7 mýtů: a) oběť, b) obětní beránek, c) hrdina, d) dobrá matka, e) podvodník, f) jiný svět, g) potopa
- nastolování témat (agenda setting) má 3 hlavní oblasti = mediální, veřejnou a politickou vzájemné vztahy
- Shaw a McCombs: problematika nastolování témat pro pol.arénu platí, že je realitou z 2.ruky, většinou známe jen ty aspekty politiky, kt.jsou považovány za zaznamenáníhodné
- rámování (framing) + vypíchnutí (priming) 2.úroveň nastolování agendy
- český tým vztahy mezi veřejnou a mediální agendou:
a) mediální pastýř = veř.agenda ovlivněna tou mediální, naopak ne
b) dialog = obě se ovlivňují navzájem
c) intaktní = neovlivňují se vůbec
d) vox populi = veřejná agenda ovlivňuje mediální

35. Objektivita, vyváženost a nestrannost zpravodajství

- objektivita podle Westerstahla 2 zákl.složky: faktičnost + nestrannost
- faktičnost = složena z kritérií pravdivosti (faktická, věcná správnost výpovědi, její přesnost a úplnost) + relevance (vychází z normat.očekávání, z požadavků a potřeb publika, ukazatelů reálného světa)
- nestrannost = jak jsou informace zpracovány, složena z kritérií vyváženosti (rovný/proporční přístup aktéru do zpráv, rovnocenné předvádění a hodnocení) + neutrální prezentace (nehodnotící zpracování, vyhnutí se explicitním a implicitním hodnotícím prvkům)
- Trampota: časté porušení požadavků objektivity = předpojatost/stranění (bias) s McQuailem rozlišují 4 základní formy předpojatosti podle hledisek záměrná/nezáměrná a otevřená/latentní:
a) angažovaná podpora = záměrné + otevřené
b) propaganda = záměrné + skryté
c) nezáměrná předpojatost (unwritting bias) = nezáměrná + otevřená (při selekci témat aj.)
d) ideologie = nezáměrná + skrytá (těžko odhalitelná)