Politologie výpisky

36. Média v ČR. Tištěná média. Elektronická média.

I. Tištěná média
- rozlišujeme celostátní deníky a zpravodajské týdeníky, prodej klesá
- nejvíce prodávané deníky 2014: Blesk MF DNES Deník, Právo, AHA, Lidové n., Hospodářské noviny
- celkový zásah tisku v delším období = 90% populace
- nejčtenější deníky 2015: Blesk, MF DNES, Právo + hodně též Deník (regionální tituly)
- týdeníky 2014: Reflex Týden a Respekt
- kromě Haló novin (KSČM) nejsou spojovány s pol.stranami, ale jsou častěji pravicově zaměřené (MF Dnes, LN, HN)

II. Elektronická média
- v pol. 90.let ustaven duální systém 2 kategorie: veřejnoprávní x soukromoprávní (komerční) – u rozhlasu i TV vysílání další možností tzv.komunitivní (nezisková) média
- veřejnoprávní rozhlas – Čro, soukromé – celoplošné např. F1, Rádio Impuls, Evropa 2, ostatní lokální
- největší poslechovost 2015: Impuls, Evropa 2, F1, ČRo 1 Radiožurnál, u regionálních Rádio Blaník
- TV vysílání: celoplošné TV, regionální TV, TV stanice se specifickým programovým zaměřením
- veřejnoprávní: koncesionářské poplatky – úkolem naplňovat veřejnou službu
- soukromí (komerční) provozovatelé: zdrojem příjmu = obchodní činnost (reklama)
- musí být dbáno na zásady objektivity a vyváženosti
- u veřejné služby navíc tzv.samoregulace – ČT a ČRo vázání Kodexem (ČT/Čro)
- ČT a ČRo zřídily orgány pro uplatňování práva veřejnosti na kontrolu médií – Rada ČT a Rada ČRo – členové voleni PS PČR, na činnost elektronických médií dohlíží Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
- sledovanost – dlouhodobě nejvíce Nova, 2014: Nova ČT Prima, nejsledovanější pořad = Tel.noviny
- podle výzkumu FSS MU: TV vysílání = hl.zdroj informací (zájem o počasí celostátní zahraniční info)

37. Typologie politických stran

- Blondel: 5 základních typů – viz otázku č.20

38. Typologie systémů stran, význam tzv.cleavages

- mají „statistickou“ stránku (= počet pol.stran v nich působicích) x „dynamickou“ stránku ( = uspořádání pol.stran a jejich vzájemné vztahy založené na rivalizaci)
- Lipset a Rokkan: systémy stran Z-Evropy produktem dlouhodobého vývoje založeného na institucionalizaci tzv. konfliktních linií = cleavages 4 základní:
a) centrum – periferie vznik regionálně orientovaných
b) církev – stát vznik nábožensky orientovaných
c) město – venkov vznik agrárních
d) práce – kapitál vznik soc.-dem.stran
- Duvergerovo dělení: systém jedné strany, anglosaský systém 2 stran a systém více stran
- Blondel: 4 typy systému stran:
a) systém 2 stran – na Maltě, klasicky VB (bipartismus díky vol.systému – vládu sestavují labouristé
nebo konzervativci)
b) systém 2 a ½ strany – 2 velké strany a 1 podstatně menší s vlivem (velké neutvoří samy většinu),
typicky SRN – SPD a CDU/CSU je navíc 3. strana (FDP nebo SZ)
c) systém více stran se stranou dominující – 1 mimořádně silná, není schopna získat většinu, vytváří
koalice, např. Itálie v poválečném období, nebo 3 severské země (Dán, Nor, Švé)
d) systém více stran bez strany dominující – není strana s vyšším počtem mandátů, než mají ostatní,
rozdíly mezi stranami malé, několik fčních koalic, např. Finsko, Belgie
- Sartori: bere kromě počtu stran v úvahu i jejich ideologické rozdíly popisuje pojmy bipolarita (2 centra levice-pravice) a multipolarita (má např.i střed), rozeznává:
a) systém strany predominantní – dominance 1 strany, sama sestaví vládu, VB, Irsko, Norsko
b) systém 2 stran – stejně jako Blondel, 2 velké strany, ideologická vzdálenost minimální
c) systém více stran umírněně polarizovaný – 5-6 stran, ideologická vzdálenost malá, Z-Evropa
d) systém více stran extrémně polarizovaný – ideologická vzdálenost značná, Výmarská rep.
- Sartori též systém stran postrádající rivalizaci pol.stran systém 1 strany x systém strany hegemonní
- Smith: zdůrazňuje vzáj.vztahy mezi stranami – možnost spolupráce x konfrontace:
a) roztříštěný systém – větší počet stran, malé ideol.rozdíly, žádná není dominující, v koalici více
stran, Dánsko, Belgie, Finsko, Holandsko
b) rovnovážný systém – výraznější polarizace, pouze rozměr soc.-ekonomický, rivalizace mezi pravicí
a levicí, střídání vlády a opozice bez komplikací, Švé, Nor, SRN, Fra, Rak
c) nerovnovážný systém – existence dominující strany (více hlasů než ostatní, ale nemá sama většinu),
vláda sestavit s její účastí, křesť.dem. v It, křesť.dem.v SRN, soc.dem.Švéd