Vypracované otázky

- 

to je dáno především historickými a jinými (ideové, státoprávní, jiné vzory ústav, 
mezinárodní, nadnárodní) okolnostmi 

- 

náš zákonodárce čerpal z mezinárodních dokumentů, ze zkušeností s minulými režimy a 
inspiroval se i cizími ústavními vzory  

-  Americká deklarace 1776 (označení přirozená práva), Francouzské prohlášení 1789 

(práva člověka a občana), součástí rakouské prosincové ústavy 1867 byl Státní 
základní z. č. 142/1867 z. ř., o obecných právech státních občanů – na něj navazuje 
pátá hlava ústavy 1920  

- 

ačkoliv Listina ve svém názvu uvádí práva a svobody, tuto terminologii nedodržuje (často 
označuje jako právo něco, pod čím se ve skutečnosti rozumí svoboda) 

- 

svoboda 

-   je spjata s vymezením autonomního prostoru, do kterého nemá stát zasahovat 
-  nemusíme prokazovat, je od narození (čl. 2 odst.  3) 

- 

práva mají svůj základ v právních předpisech a jejich existenci je třeba prokázat 

- 

existují různé přístupy k problematice základních práv – přirozenoprávní (Gautemala – věta, 
že mají lidé i jiná práva, než se nacházejí přímo v předpise) a pozitivistický (svůj původ 
v názoru G. Jellinka), individualistický a kolektivistický, liberální, sociálně státní, náboženské  

- 

Listina staví na přirozenoprávním pojetí – už preambule 

-  lidská bytost je sama nadána souborem určitých práv, tato práva stát garantuje, 

nemůže je zrušit (čl. 1) a spol. má právo si takové práva a sv. hájit (čl. 23) 

- 

i když mají práva povahu subjektivního práva je třeba je pozitivněprávně zakotvit, aby je bylo 
možno prosadit proti státní moci (ČR čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR)