Vypracované otázky

- 

slouží pro rozhodování ústavního soudu, ale i jiných soudů (čl. 3/3, čl. 4/4, čl. 22) 

- 

další aspekt obsahu je vytváření soukromoprávních institutů a veřejnoprávních institucí - 
nejsou sice subjekty základních práv, ale díky nim ústavodárce institucionalizuje realizace 
těchto práv (např. zakotvení PS – čl. 20 a 27) 

- 

další aspekt je vymezení okruhu spol. vztahů, které regulují 

- 

je třeba rozlišovat mezi tím, co jednotlivá ustanovení regulují (důraz na předmět) a co chrání 
(důraz na funkci) – např. čl. 23 reguluje problematiku práva na odpor, chrání však toto právo, 
jen za situace, kdy je znemožněna činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných 
prostředků 

Funkce základních práv a svobod 

d.

- 

bezprostředně souvisejí s obsahem 

- 

hlavní směry jejich působení na společenské vztahy a chování jejich subjektů  

- 

každé právo zde hraje svou roli, funkce se však projevují v komplexu jejich působení 

- 

souvisí to s faktem, že ne všechna práva přirozená jsou ústavně zaručena 

- 

z historické zkušenosti a praxe tvorby ústavních předpisů a katalogu lidských práv, jsou do 
nich zařazována ta z nich, která jsou nejčastěji předmětem zásahů ze strany veřejné moci 

- 

funkce: 

o

  omezení státní moci (čl. 2 odst. 2 L) 

o

  ZPS slouží občanům (čl. 2 odst. 3)  

o

  zajištění účasti jednotlivce na správě veřejných záležitostí 

o

  vytvoření záruk její realizace – k tomu v Listině slouží úprava základních (tzv. 

justičních práv), které nositelům ZPS umožňují, aby je mohli ve vztahu ke státní nebo 
veřejné moci prosadit, vymoci (např. existence nezávislého soudnictví, institut 
zákonného soudce, právo na právní pomoc a obhajobu, ...)