Vypracované otázky

- 

ustanovení ústavních předpisů a mezinárodních smluv spolu korespondují nebo se doplňují 
anebo danou otázku řeší jen mezinárodní smlouva stojící nad zákony, takže zde problém 
nevzniká 

- 

může vzniknout rozpor, pokud bude mezinárodní smlouva něco zakazovat a ústavní předpis 
státní moci dovolovat, v tomto případě by měla platit zásada pacta sund servanda 

- 

konkrétně jde o mezinárodní smlouvy splňující tyto požadavky: 

a)  musejí být schváleny Parlamentem, podle pravidel odpovídající zák. procesu (čl. 49/1) 
b)  musejí být ratifikovány prezidentem rep. (čl. 63 odst. 1 písm. b)), což je podmíněno 

kontrasignací předsedy vlády (čl. 63 odst. 3) 

c)  musejí být závazné pro ČR 
d)  k jejich vnitrostátní platnosti je třeba vyhlášení zákonem stanoveným způsobem (čl. 52) 
e)  jsou self-executing – přímo uplatnitelné 

o

  pokyn pro aplikaci moci výkonné a soudní 

f)  musejí upravovat otázky ZPS nebo se jich aspoň týkat 

o

  upřesnění katalogu takových smluv není možné, bude především záležitostí 

judikatury 

o

  mezi nejvýznamnější smlouvy tohoto druhu náleží následující univerzální a regionální 

smlouvy: 

a) Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (vyhláška č. 120/1976 Si) 
b) Mezinárodní pakt o hospodářských, soc. a kulturních právech (vyhláška c. 120/1976 Sb.) 
c) Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech (sdělení č. 169/1991 Sb.) 
d) Úmluva o právech dítěte (sdělení č. 104/1991 Sb.) 
e) Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia (vyhláška č. 32/1955 Sb.) 
f) Úmluva o politických právech žen (vyhláška č. 46/1955 Sb.) 
g) Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (vyhláška č. 95/1974 Sb.)